Francouzský spisovatel Guy de Maupassant má problém. Na sklonku života sedí za stolem a snaží se pracovat. Není tam ale sám – upřeně na něj hledí jeho dvojník! Děsivá postava je usazená přímo vedle něj a diktuje mu, co má psát dál. Skončí až ve chvíli, kdy už Maupassant nevydrží a nervově se zhroutí. Co je přízrak zač? A proč se dvojníci a jiné nadpřirozené postavy zjevují i dalším literárním

Podivný, velmi hustý černý kal se rozlévá napříč silnicí. Dělníci mu nevěnují pozornost. Nikdo netuší, že se právě zrodila nenápadná záhada, pro niž nebudeme mít vysvětlení ani několik desítek let poté. Bahnitá hmota začne ohrožovat na životech řidiče a získá od médií přezdívku, pod kterou se o ní píše dodnes – La Mancha Negra, neboli Černá skvrna.  

Obřímu podzemnímu komplexu pod pražským Klárovem vládne ticho přerušované jen odkapáváním vody. Po stěnách se táhnou rezavé trubky a směrem vzhůru ční nedokončený eskalátor. Po čemsi, co připomíná nástupiště, se prohánějí krysy. Jde o pozůstatky nejstarší zastávky metra, nebo místo sloužilo k mnohem temnějším účelům? Pokud něco ke starobylým městům patří,

V průběhu 20. století se objeví mnoho zpráv o tajemných explozích, které přicházejí z horní části atmosféry. Nikdy však nejsou vidět, jsou pouze slyšet. Nezpůsobují je bouřky, zemětřesení ani letadla. Co může tyto podivné zvuky na nebesích vyvolávat? Jedna z prvních zpráv o podivných explozích na nebesích se objeví v roce 1903, kdy v Indii

Když se řekne UFO, většina lidí si hned představí létající talíře nebo jiné kovové objekty prohánějící se po obloze. Jenže občas mohou být taková pozorování mnohem podivnější a neurčitější. Jedno takové se odehrálo už v roce 1808 ve Švédsku. Co byla zač tajemná kulovitá tělesa, o kterých napsali i tehdejší členové Švédské akademie věd? Nebe nad vesnicí Biskopsberg ležící poblíž Skänninge ve švé

Něco zvláštního se stalo chladné noci 8. února 1855 kolem ústí řeky Exe v Devonu v Anglii. Podle několika svědeckých výpovědí z té doby se po vydatném sněžení objevily po celém jižním a východním Devonu záhadné stopy po kopytech. Na několika místech Stopy po kopytech byly hlášeny jako asi čtyři palce dlouhé, tři palce napříč, mezi osmi