Jen málokterá pohádka je tak proslulá jako příběh o Sněhurce a sedmi trpaslících. Zdánlivě jde o klasickou pohádku o zlé královně, otráveném jablku a princi, který zachrání svou vyvolenou. Co když se ale za touto pohádkovou fasádou skrývá skutečný, a navíc temný příběh? Visuté zahrady Semiramidiny, obraz od H. Waldecka. FOTO: Doro

Na palouku, ozářeném stříbřitým svitem měsíce, se vznášejí lehkonohé, nadpozemskykrásné dívky. Na záda jim spadají dlouhé rozpuštěné vlasy – zlaté, stříbrné či rusé. Kolem jejich štíhlých těl vlají průsvitné látky utkané z mlhy a měsíční příze. Zpívají líbeznými hlasy a tančí tak lehce a ladně, jak by to nedokázal žádný smrtelník. Nějak takto si představujeme víly. Tyto bytosti však nemusely být v

Kdo by neznal českého vodníka, pohádkovou postavičku, která spíše pomáhá, než aby ubližovala. V Japonsku však kolují legendy o vodníkovi, který má daleko blíže k tajemným zabijákům. Malý a nenápadný tvor má prý na svědomí unesené děti a znásilněné ženy. Je pouhou legendou, nebo jde o podivné prastaré zvíře? Kappa neboli říční dítě je prý podivný t

Konspiračních teorií je opravdu mnoho. Mezi ty nejdiskutovanější patří ale například chemtrails - neboli bílé stopy za letadly. Podle této teorie jsou v bílých stopách záměrně vypouštěny chemikálie, které nás mají ovládat a snižovat lidskou populaci. Co je na tom pravdy? A jaké další konspirační teorie nedávají spát badatelům z různých koutů planety? https://www.youtube.com/watch?v=Br16ycrK8-w

Bájné běloskvoucí stvoření, sama krása, moudrost a křehkost usazená do těla zvířete. Inspirace a zázrak. Také mýtus, který štval tisíce lidí za nedostižitelným přeludem. To všechno je jednorožec. Jde jen o hezký symbol, nebo stála v pozadí mýtu skutečná zvířata? Ve středověku je roh jednorožce velmi ceněným obchodním artiklem. Najdeme ho v královské pokladnici anglické královny Alžběty I. (1533 –

Nová studie o původu klasických pohádek odhalila, že mnohé z příběhů znali naši předci už v pravěku.  Mezi nejznámější lidové pohádky patří Kráska a zvíře, Červená karkulka či O Rampelníkovi. Poslední výzkum, který byl otištěn v britském vědeckém časopise Royal Society Open Science, předpokládá, že se jedná o tzv. archetypální příběhy. Ty si lidstvo předávalo ústní formou už od pravěku. Pohá

Uhrovitá ježibaba posazuje děťátka na pekáč, aby je šoupla do plamenů. Myslivec páře břicho krvelačnému vlkovi, jenž předtím sežral dívenku. Matka posílá na zlobivé ratolesti polednici, nebo je proklíná, a ony se mění v krkavce… To jsou pohádky! Nebo spíše brutální horory… Čím to, že se tradují po generace a přežily staletí? Možná nás vzrušují krváky. Anebo lidstvo nemůže tyto thrillery vytěsnit z