Hora Radhošť bývá tradičně spojována s uctíváním pohanského boha Radegasta. Kdo sem ale přijde, často vůbec netuší, že je pod povrchem protkána hustou sítí chodeb, které podle pověstí ukrývají Radegastovu svatyni i s jeho zlatou sochou. Že vnitřek Radhoště skrývá řadu podzemních prostor, o tom geologové nepochybují. Svědčí pro to různé otvory, jimž tu říká „ďůry“. Některé mohou být pozůstatkem

Dnes jen malé zbytky zdiva na vápencové skále v okrese Blansko, připomínají kdysi pevný hrad Holštejn. Stál přibližně od roku 1278 v oblasti Moravského krasu, asi 300 metrů od stejnojmenné vsi. Pod základy hradu se ve skále nachází soubor jeskyň, z nichž je nejznámější ta, zvaná lidomorna. Jak již název naznačuje, šlo o přírodní vězení, vlastně hladomornu. Na počátku 14. století získali hrad s

Již se zdálo, že nálezy zlatých podkladů jsou nenávratně jen doménou starých pověstí. Dříve každý pořádný hrad byl obestřen zkazkami o pokladech v podzemí, které tam ukryli majitelé hradu či loupeživí rytíři. Ale protože byly tyto truhly nebo sudy cenností údajně chráněny nejrůznějšími duchy, skřítky či černými psy, většinou se nic nenašlo (nebo i našlo, ale nikdo to raději nepřiznával). Ale v

Více než celé století vzdoruje trojice dokumentů obsahující řadu čísel mozkům kryptografů a hledačů pokladů. Za tu dobu se takzvané Baleovy šifry snažili vyluštit stovky lidí a není divu, mají totiž ukrývat přesnou polohu místa, kde se nachází zlato za více než miliardu korun. Celý příběh začíná vydáním nenápadné brožury v roce 1885. Anonymní autor v ní popisuje, že muž jménem Thomas J. Beale z

Vyšehrad skrývá ve svých chodbách mnoho tajemného. Zajímají se o něj lovci pokladů, ale také psychotronici, historici a badatelé. Co Vyšehrad schovává? Dle průzkumů vede tajemné bludiště pod celou Prahou. V roce 1420 dobyla Prahu včetně Vyšehradu husitská vojska, která pustošila a drancovala. Jejich řádění neunikly kostely, domy i královský palác. Prchající mniši tak údajně uschovali cenné reli

Pohádkový poklad katarů, nebo dokonce sám Svatý Grál se má prý skrývat pod zříceninami jihofrancouzského hradu Montségur. Ten se v roce 1243 stává poslední baštou heretického hnutí katarů. Co zde po nich zůstalo? Podle pověsti ukryjí křižáckým vojskem tísnění kataři své poklady do rozsáhlých sklepení pod hradem a poté se dobrovolně vrhnou do ohně. Pravda je taková, že většina katarů byla upálen

Loupeživý rytíř Racek z Ronova marně přemýšlí, jak by ochránil své nepoctivě nabyté poklady. Nakonec povolá samotného ďábla a žádá jej o pomoc. Kníže pekel požaduje na oplátku Rackovu duši. Ale to loupeživého pána netrápí, pro své ničemné skutky už peklu stejně propadl! Jde pouze o vymyšlenou báchorku? Od té doby tedy hlídá naloupené bohatství pekelná obluda a Racek může být v klidu. Ovšem jen

Co převážela německá nákladní loď SS Minden, která během prvního roku 2. světové války klesla ke dnu Atlantiku na příkaz vlastního kapitána? To stále zůstává záhadou. Některé teorie hovoří o hodnotném pokladu, jiní se však domnívají, že se jedná o bezcenný náklad, který se stal předmětem vybájených příběhů. Tak kde je pravda? Loď si Němci potopili sami, když se v roce 1939 dostala do obklíčení

Nějaký ten poklad je prý zakopán snad na každém starém hradě. Nejinak je tomu v případě skalního Rotštejna nedaleko obce Mírová pod Kozákovem. Jak však souvisí jeho vypálení s údajnými ukrytými cennostmi? I tady se podle pověsti vypraví skupina chalupníků na Velký pátek pro poklad. Ten se před nimi opravdu otevře, ale vesničané váhají, zda jít dál. Nakonec se osmělí soused Tolar – vpravdě vhodn

Téměř čtyřicet let hledal potštejnský poklad hrabě Chamaré, kterému hrad patřil v 18. století. Pátral tak usilovně, až tím inspiroval Aloise Jiráska k napsání příběhu jménem Poklad. Hrabě sice neuspěl, ale příběh o loupeživém rytíři Mikuláši, který hrad obýval a také v něm skonal rukou budoucího krále Karla IV., stále jitří fantazii jeho následovníků. Mikuláš přepadával kupce, loupil a kradl.