Mraviště je samota nedaleko vesničky Karhule ve středních Čechách. Roku 1880 zde místní hospodář pan Janouš učiní zajímavý nález. Při kopání najde hliněnou nádobou s několika stříbrnými groši, křížkem a třemi prsteny. Kdo ji zde však zanechal? Jako správný vlastenec Jarouš odevzdá nález muzeu. O padesát let později se opět rodině Janoušově podaří najít další nádobku s pražskými groši z doby Vác

Vozka, popohánějící koně k rychlejšímu pohybu, zapráská bičem. Je je již nedaleko Mikulova, když si v matném měsíčním svitu všimne podivné postavy. Na cestě stojící muž připomíná svým oblečením a puškou myslivce. Ale jak je možné, že mu chybí hlava? Moravský Mikulov, ležící v oblasti úrodné Pálavy, je proslavený zejména vynikajícím vínem a vřelostí místních lidí. Jenže v jeho blízkosti se mají

Ještě na samém začátku 20. století nebyla cesta v Praze z Podskalí do Podolí či obráceně jednoduchá. Malými uličkami se chodec dostal až k Vyšehradské skále, ale kolem ní musel použít převoz. Pro povozy byla cesta ještě delší. Převozníkův domek stál nalepený přímo na skálu. Rozvoj Prahy vyžadoval i v této části radikální řešení a proto bylo rozhodnuto o proražení tunelu, jak pro pěší, tak i pro do

Když byla v roce 1922 objevena v Egyptě v Údolí králů hrobka faraona Tutanchamona, šlo o převratný nález. Byla totiž nedotčena vykradači hrobů a nález neporušené mumie faraona s množstvím pohřebních předmětů byl pravým rájem archeologů. Stovky předmětů od nádob s potravinami, truhlice plné šperků, zbraně apod. až po rozložené vozy byly uloženy v komorách hrobky. Samozřejmě nechyběly ani oblíbe

Hora Radhošť bývá tradičně spojována s uctíváním pohanského boha Radegasta. Kdo sem ale přijde, často vůbec netuší, že je pod povrchem protkána hustou sítí chodeb, které podle pověstí ukrývají Radegastovu svatyni i s jeho zlatou sochou. Že vnitřek Radhoště skrývá řadu podzemních prostor, o tom geologové nepochybují. Svědčí pro to různé otvory, jimž tu říká „ďůry“. Některé mohou být pozůstatkem

Dnes jen malé zbytky zdiva na vápencové skále v okrese Blansko, připomínají kdysi pevný hrad Holštejn. Stál přibližně od roku 1278 v oblasti Moravského krasu, asi 300 metrů od stejnojmenné vsi. Pod základy hradu se ve skále nachází soubor jeskyň, z nichž je nejznámější ta, zvaná lidomorna. Jak již název naznačuje, šlo o přírodní vězení, vlastně hladomornu. Na počátku 14. století získali hrad s

Již se zdálo, že nálezy zlatých podkladů jsou nenávratně jen doménou starých pověstí. Dříve každý pořádný hrad byl obestřen zkazkami o pokladech v podzemí, které tam ukryli majitelé hradu či loupeživí rytíři. Ale protože byly tyto truhly nebo sudy cenností údajně chráněny nejrůznějšími duchy, skřítky či černými psy, většinou se nic nenašlo (nebo i našlo, ale nikdo to raději nepřiznával). Ale v

Více než celé století vzdoruje trojice dokumentů obsahující řadu čísel mozkům kryptografů a hledačů pokladů. Za tu dobu se takzvané Baleovy šifry snažili vyluštit stovky lidí a není divu, mají totiž ukrývat přesnou polohu místa, kde se nachází zlato za více než miliardu korun. Celý příběh začíná vydáním nenápadné brožury v roce 1885. Anonymní autor v ní popisuje, že muž jménem Thomas J. Beale z

Vyšehrad skrývá ve svých chodbách mnoho tajemného. Zajímají se o něj lovci pokladů, ale také psychotronici, historici a badatelé. Co Vyšehrad schovává? Dle průzkumů vede tajemné bludiště pod celou Prahou. V roce 1420 dobyla Prahu včetně Vyšehradu husitská vojska, která pustošila a drancovala. Jejich řádění neunikly kostely, domy i královský palác. Prchající mniši tak údajně uschovali cenné reli

Pohádkový poklad katarů, nebo dokonce sám Svatý Grál se má prý skrývat pod zříceninami jihofrancouzského hradu Montségur. Ten se v roce 1243 stává poslední baštou heretického hnutí katarů. Co zde po nich zůstalo? Podle pověsti ukryjí křižáckým vojskem tísnění kataři své poklady do rozsáhlých sklepení pod hradem a poté se dobrovolně vrhnou do ohně. Pravda je taková, že většina katarů byla upálen