Může se do jednoho stromu vejít kaple? Nejen jedna, ale hned dvě kaple se mohou vejít do stromu. Ale je potřeba k tomu mít ten správný prastarý strom se zázračným příběhem. V malém francouzském městečku Allouville-Bellefosse v Normandii takový unikát mají. Stojí tam poblíž místního kostela dub a jeho stáří se odhaduje nejméně na 800 let, ale může být i starší. Dá se tedy o něm tvrdit, že je ne

Bouře, která se prohnala irským Belfastem mohla mít pro místní zoologickou zahradu nedozírné následky. Po řádění přírody totiž v areálu zůstalo několik polámaných větví ze stromů. Jedna taková dopadla také do výběhu šimpanzů, kteří nelenili a udělali si z ní provizorní žebřík, aby se dostali se ze svého výběhu. Danielle Monghanová, jedna z návštěvnic celou situaci zachytila na kameru. Na poříze

Nový výzkum varuje před poklesem populace hmyzu, může prý způsobit kolaps všech ekosystémů. Studie, která vychází ze 73 historických zpráv ukázala, že úbytek počtu hmyzích jedinců se děje osmkrát rychleji než u savců, ptáků a plazů. V několika příštích desetiletích by mohla zmizet až třetina všech hmyzích druhů. Motýli, můry, včely, brouci a vodní hmyz jsou vyhynutím údajně nejvíce ohroženi.

Velikonoční ostrov, neboli Rapa Nui, jak jej nazývají domorodci, se nachází na jihu Tichého oceánu ve východní části Polynésie. Patří k nejdále vzdáleným obydleným místům od civilizace. Ještě někdy kolem roku 1550 zde podle archeologů mohlo žít kolem 12 tisíc domorodců, ale je zdokumentováno, že již kolem roku 1600 se jim podařilo ostrov úplně zdevastovat. Nejprve zničili veškeré lesy a tak úr

Oblast The Swamp Park na jihu Severní Karolíny postihly nebývalé kruté mrazy. Ty jsou obzvláště nepříjemné pro populaci místních aligátorů, ovšem tito majestátní plazi si situaci vyřešili po svém. V nedávné době bylo v zamrzlé vodě spatřeno několik čouhajících aligátořích tlam. Podle ředitele parku George Howarda jde o techniku, která jim umožňuje přežít v případě, že voda, v níž žijí, zamrzne

V africkém Kamerunu se rozprostírá jezero Nyos. Leží v Adamauském pohoří na dně bývalé sopky ve výšce 1091 m nad mořem, uprostřed krásné a divoké přírody. Její nádherná modrá hladina navozuje klid a pohodu. Ale jen do osudného dne 21. srpna 1986. Krátce před tím náhle jezero mění svoji barvu na oranžovou a osudného večera se ozvala silná rána. Nebyla to žádná bouře a tak obyvatelé klidně uléha

Na jihu Číny je hornatý region provincie Jün-nan. Kromě toho, že hraničící s několika státy -Laosem, Barmou, Vietnamem a je také historickou částí Tibetu. O tom, že jde skutečně o horskou oblast, svědčí i výška zdejší nejvyšší hory a to 6 740 metrů nad mořem. Ale z hlediska zajímavostí jde o jinou raritu. Zaslouženou pozornost poutá vysokohorská silnice s neuvěřitelným počtem zatáček na poměrn

Co si tak představit pod záhadným slovem geoglyf? Jde o velký motiv či malbu, vytvořenou uměle na zemském povrchu. Pokud je malba vytvořena tak, že na povrch je naaranžován nějaký přírodní materiál, jakým může být například štěrk, hlína, kameny apod., mluví se o tzv. „pozitivním geoglyfu.“ Jestliže naopak je malba vytvořena odstraněním původního materiálu na odlišný podklad, jde tzv. o negativ

Žluticko je tichý kout Karlovarského kraje, nedotčený vlivem průmyslu, ale zato s krásnou a divokou přírodou. A právě mezi městy Žlutice a Manětín se do dálky vypíná dominanta – stolová hora Vladař. A tak prakticky až do počátku 21. století zůstával Vladař bez většího odborného zájmu, jen s náhodnými nálezy amatérských hledačů pokladů. Vědělo se jen o husitské historii, kdy byl v roce 1421 na jeho

Výzkumníci z University of Southern California zkoumali fosilie pteranodona, jednoho z nejznámějších ptakoješterů, který žil v období křídy na území dnešních USA. Ke svému překvapení objevili v krku pravěkého tvora obrovský zub, který kvalifikovali jako žraločí. Vědci se domnívají, že umístěná zubu je důkazem toho, že na pteranodona zaútočil žralok vyskočivší z vody. Fosilie pteranodona, ji