„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Přímý přenos byl před okamžikem přerušen. Došlo k tomu poté, co jeden z astronautů prohlásil, že na okraji nedalekého kráteru pozoruje světlo. Několik radioamatérů však odposlechne i pokračování přenosu

O tom, že se na Měsíci děje něco zvláštního, svědčí mnohé pozorované úkazy. Jeden z nejzajímavějších a historicky nejstarších je zapsán v Gerváciově kronice, jejímž autorem je britský mnich Gervácius z Cantenbury (asi 1141–1210). Pětice dalších mnichů z městečka Canterbury autorovi kroniky nezávisle na sobě popisuje jev, kterému přihlíželi 18. června 1178 a který mnozí měšťané považovali za předzv

Venuše. Druhá planeta sluneční soustavy pojmenovaná po římské bohyně lásky a krásy. V mnohém je podobná Zemi, což je jeden z důvodů, proč se často spekuluje o tom, že právě tam se vyskytoval nebo možná i stále vyskytuje život. Čeká v atmosféře téhle nehostinné planety největší vesmírný objev všech dob? V prostorách Astronomického ústavu University of Cambridge právě skupina badatelů diskutuje n

Na Zemi dopadá obří meteorit. Ohlušující exploze sice působí naprosto apokalyptickým dojmem, ale ve skutečnosti má prý netušené pozitivní důsledky. Podle některých vědců totiž na Zemi přinese život. A to přímo z Marsu! Zdá se vám podobná teorie přitažená za vlasy? Na její stranu se v současné době přiklání čím dál více badatelů. Nejnovější vě

Už tisíce let fascinuje lidstvo. Porozumět se mu snažily prastaré kultury i moderní civilizace. A přestože v současnosti už o vesmíru víme mnohé, musíme se stále potýkat i s velkou spoustou neznámých... V malé třídě v útrobách Pruské akademie věd si v listopadu 1915 geniální teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955) dělá jen obtížně čitelné n

Snad žádná jiná planeta naší sluneční soustavy nečelí takovému zájmu vědců i záhadologů jako Mars. Údajně se zde nachází voda, a dost možná i mimozemský život! Lidstvo se již nějakou dobu snaží tuto planetu osídlit. S čím se tam lidští kolonisté střetnou? Televizní diváci sedí jako přikovaní u televizních obrazovek. V roce 2024 startuje ze Zem

Mars. Záhadná planeta, která fascinuje badatele už desítky let. Během té doby už kolem ní proletěla celá řada sond a po jejímž povrchu jezdí průzkumné vozítko Curiosity. Astronomy však překvapil i jev pozorovaný ze Země. U Marsu se totiž v roce 2012 objevil podivný mrak nejasného původu. Co ho vytvořilo? Britský amatérský astronom Damian Pe

Pravidelný šestiúhelník, který se vyskytuje na severním pólu planety Saturn, vzbuzuje údiv. Vědci ho pozorují již od roku 1979, ale nedokáží říct, co je zač. S podobným útvarem totiž nemají zkušenost. Překvapuje je především skutečnost, že se jeho tvar vůbec nemění. Jak je to možné? Americká vesmírná sonda Voyager letí k Saturnu. Jejím úkolem

V zimě roku 2013 se vědeckými kruhy prohnala kontroverzní zpráva o nálezu zkamenělých jednobuněčných řas v úlomcích meteoritu na Srí Lance. Fosílie jednobuněčných organismů by jindy pravděpodobně nebyly žádnou senzací, jenže kde se vzaly na cizím vesmírném tělesu? Jsou důkazem existence života v kosmu? Podle některých teorií by tento objev dokonc

Začátkem září roku 2013 se vynoří zpráva, že vědci objevili novou planetu v souhvězdí Panny. Tmavorůžové těleso o velikosti Jupiteru a čtyřnásobku jeho hmotnosti je od Země vzdáleno 57 světelných let. Už krátce po svém odhalení dalo vědcům najevo, jak málo toho o vesmíru ještě vědí. „Budeme kvůli ní muset přehodnotit pohled na vznik slunečních soustav,“ přiznává astrofyzik Markus Janson z P