Z období takzvané chavínské kultury z centrální části And pochází uctívané a tajemstvím stále zahalené umělecké dílo. Jedná se o Raimondiho stélu, monolit z leštěné žuly, jehož výška přesahuje dva metry. Stéla je pokryta mysteriózními obrazci, o jejichž významu se stále diskutuje. Pojmenování stéla získala po italském historikovi, archeologovi a do

Mandragora je vcelku nenápadná, zato velmi tajemná rostlina. Má být opředena čarovnou mocí a pomáhat proti nemocem, proto se ji již odnepaměti snažili získat mágové a čarodějnice do svých lektvarů. Jenže najít mandragoru není snadné a získat ji už vůbec ne. Podle legendy ji chrání sám ďábel. Antický lékař Hippokrates (460–370 př. n. l.) zkouší úči

Na počátku roku 2013 objeví americká fotografka v arizonské poušti kupu fialových vodnatých kuliček. Nikdo však netuší, kde se slizké objekty vzaly. Nevedou k nim totiž žádné stopy. Mohlo by se snad jednat o neznámý druh houby? Odpovědět nikdo nedokáže. Objevují se proto spekulace, že jde o předměty z kosmu. Může to být pravda? Americká fotogr

Rozleptané torzo lidského těla, tlející kozí zdechlina nebo rozdrcená dětská lebka... Při prvním pohledu si nejspíš každý řekne, že jde o výsledek běsnění šíleného vraha nebo krví posedlého maniaka. Pravda je však mnohem děsivější. Krvelačnou spoušť mají na svědomí mnohem rafinovanější a nebezpečnější bytosti: stromy! Může na tom být něco pravdy?

Kouzelné amulety, svazky voňavých bylinek pověšené nad dveřmi nebo rozházené kolem postele. Lidová magie doprovází člověka už po tisíce let a bylinky s údajnými léčivými a kouzelnými schopnostmi jsou její neodmyslitelnou součástí. Přinášíme pět bylinek, které nemohou chybět ve výbavě žádné čarodějky a léčitelky. Mají kouzelnou moc? Bylinkářs

Strom, pod kterým na hromadě leží lidské i zvířecí kostry. Právě tak popisují obyvatelé odlehlých končin jižní Afriky nebezpečnou záhadu zvanou umdhlebe. Umdhlebe poprvé popsal misionář Henry Callaway v roce 1870 ve své knize o náboženství v této oblasti. Strom, který mu ukázali domorodci, nevypadal sám o sobě nijak zvláštně. Zlověstným znamením však byly hromady

Lidožravé mohou být prý také rostliny. Dobrým příkladem je lidožravý lotus ze súdánské Núbie. Ten byl znám nejen pro svou krásu, ale také pro svůj apetit. Vzhled tohoto lotusu byl věhlasný, stejně jako sladká chuť jeho ovoce. Právě to však sloužilo jako návnada pro nebohé oběti tohoto stromu s vražednými choutkami. Svědectví o lidožravém lotusu podal v roce 1881 o

Starověké město Kyréné se nacházelo na pobřeží Středozemního moře nedaleko dnešního libyjského města Šahhát. Obydleno bylo především Řeky, kteří ho také v době Velké řecké kolonizace někdy v 7. stol. př. n. l. založili. Základním ekonomickým artiklem zde bylo pěstování a vývoz rostlinky zvané Silphium. O co šlo? Silphium (s dnešním severoamerickým Silphiem nemá nic společného) bylo ve starověku