Civilizace starověkého Egypta je zhusta oslavována jako jedna z nejvyspělejších. V některých oborech si před ostatními drží staletí dlouhý náskok. Mohli Egypťané být natolik vyspělí, aby dokázali využívat elektřinu? Myšlenku, která se na první pohled zdá naprosto nemožná, podporují různé archeologické nálezy! Pojďme se ponořit do záhady světla v pyramidách a tajemství, které se skrývá v Dendeře.

Skvostný chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře neunikne pozornosti lovců pokladů, badatelů ani archeologů. Není divu. To, co se totiž rýsuje pod nánosem písku ve vyprahlé poušti, slibuje okázalý úlovek. Čím déle práce na odkrytí monumentálního chrámu pokračují, tím více je všem zúčastněným jasné, že mají před sebou naprostý skvost dávné civilizace. Netuší ovšem, že podzemní chrámová část ukrýv

Byla to jedna z nejvyspělejších starověkých civilizací světa, jejíž ppokrokové vynálezy dodnes fascinují svět. Egypťané prý před tisíci let dokonce využívali také elektřinu. Dokládat to mají dávná svědectví a starověká umělecká díla.     První funkční žárovku světu v roce 1879 představuje americký vynálezce Thomas Alva Edison (1847–1931).

V mnoha zemích už je vůbec nekoupíte, protože jsou neekologické. Většina lidí však na ně nedá dopustit. Řeč je o obyčejných žárovkách. I když případ z amerického městečka Livermore dokazuje, že až tak obyčejné nejsou. Žárovka ze zdejší hasičárny totiž letos slaví 119. narozeniny! Hasičům v Livermo

Skvostný chrám zasvěcený bohyni Hathor v Dendeře neunikne pozornosti lovců pokladů, badatelů ani archeologů. Není divu. To, co se totiž rýsuje pod nánosem písku ve vyprahlé poušti, slibuje okázalý úlovek. Čím déle práce na odkrytí monumentálního chrámu pokračují, tím více je všem zúčastněným jasné, že mají před sebou naprostý skvost dávné civilizace. Netuší ovšem, že podzemní chrámová část ukrý

Opozdilec, kráčející potemnělou uličkou židovské čtvrti, se zarazí. Před sebou spatří velice jasné světlo, vycházející z jednoho domu. Zapnul snad zdejší rabín opět svou zázračnou lampu? Přestože předchozí příběh vypadá jako smyšlená pohádka pro děti, má zcela reálný základ. V době vlády krále Ludvíka IX. Francouzského (1214 – 1270) žil v Paříži rabín Jechiel ben Josef (kolem 1200 – kolem 1286)