Před judského krále Heroda Velikého předstupují tři mudrcové. „Kde je nově narozený židovský král?“ chtějí vědět, jakmile mu vzdají čest. „Spatřili jsme na východě jeho hvězdu a přišli se mu poklonit,“ dodají po chvíli.

Před nedávnem se jim totiž na nebi údajně zjevilo jakési oslňující světlo, které je za ním vede. O co šlo?

Král Herodes (asi 73–4 př. n. l.) si pohrává s drobnou zlatou mincí. Zmínka o nově narozeném králi ho notně znepokojí. Mudrce proto požádá, aby se později vrátili za ním a řekli mu, kde je možné dítě najít. „Jakmile mudrcové vyslechli krále, vyrazili na cestu.

A hle hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě,“ dočítáme se v Bibli. Trojici vzdělanců tak k právě narozenému Ježíši Kristovi (asi 7 př. n. l.–30 n.l.) dovede podivný světelný úkaz.

Podle některých vědců mohlo jít o kometu, která zrovna prolétala kolem naší planety. Jiní mají za to, že mudrcové ve skutečnosti spatřili výbuch supernovy. To jehovisté si zase myslí, že hvězda byla dílem Satana, který chtěl Krista zavraždit. Jaká je pravda? Co mudrce dovedlo k Ježíšovi do Betléma?

Šlo o kometu?

Do kaple rodiny Scrovegni v italské Padově vchází italský malíř Giotto (†1337). Už nějaký čas totiž v místnosti pracuje na její výmalbě. Nyní ho čeká ztvárnění biblického námětu Klanění tří králů. „Jak ale fresku pojmout?“ ptá se sám sebe.

Pak si vzpomene na neobvyklý úkaz, který před pár lety spatřil na obloze. V roce 1301 totiž okolo Země proletěla Halleyova kometa.

„Zážitek ho tak fascinoval, že se rozhodl úkaz na nebi při narození Ježíše ztvárnit jako vlasatici,“ upozorňuje publicista Martin Hýbner. Podle britského vědce Roberta Olsona se skutečně za Betlémskou hvězdou mohla skrývat právě tato kometa.

Ta ovšem kolem Země proletěla v roce 12 př. n. l. a pak zase o dalších 75 let později. Ježíš by se tak musel narodit výrazně dříve, než se původně myslelo.

Zákryt planet

Za jedním z prvních dalekohledů v dějinách stojí německý astronom Johannes Kepler (1571–1630) a se zájmem si prohlíží oblohu. Právě je totiž na ní k vidění relativně neobvyklý jev – konjunkce neboli zákryt Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb.

Po jejím zhlédnutí Keplera napadne, zda onou Betlémskou hvězdou nemohl být tento nebeský úkaz. Podle výpočtů bylo totiž obdobnou konjunkci možné pozorovat i v roce 7 př. n. l., kdy se měl údajně Ježíš narodit.

Že by na teorii mohlo něco být, potvrzuje text na kamenné tabulce z knihovny babylonského krále Chammurapiho (†1750 př. n. l.). Na ní se píše, že při setkání Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb se narodí král nového věku.

Jenže v Bibli je výslovně řeč o hvězdě a nikoli o konjunkci. Tyhle dvě věci by si asi těžko někdo spletl.

Zjevili se mu andělé?

Tři mudrcové, označovaní také někdy za krále, stojí před malým Ježíškem a předávají mu dary, které s sebou přinesli. Podle amerického astronoma A. J. Morehouse je sem mohla přivést nově zrozená supernova v souhvězdí Andromedy.

Tu by na obloze bylo vidět jako výrazný světelný bod. Proti však hovoří popis z Bible, podle nějž hvězda putovala po obloze. Záhadologové z toho vyvozují, že se v té době na zemské orbitě mohlo nacházet neznámé kosmické plavidlo.

Andělé, kteří následně Josefa varovali před Herodovým plánem povraždit v Betlémě všechny malé chlapce, byli prý ve skutečnosti mimozemšťané.

Mnohem nejpravděpodobnější se ale jeví teorie, podle níž Betlémská hvězda byla ve skutečnosti kometou, nikoli Halleyovou, ale nějakou jinou. Buď takovou, která dnes již neexistuje, nebo která má extrémně dlouhou oběžnou dráhu.

„Mohlo jít o neperiodickou kometu,“ říká renomovaný český astronom Jiří Grygar (*1936).