Mnozí tvrdí, že Nessie je prehistorická příšera uvízlá v jezeře po ustupujícím ledovci. Jiní se zase přiklání k názoru, že se jedná o obřího úhoře, který se do jezera dostal z moře. Další jsou skálopevně přesvědčeni, že v jezeře řádí obyčejné borovicové dřevo.

A co na to slavný záhadolog Arthur C. Clarke (1917–2008)? „Chcete znát můj názor? V pondělí, ve středu a v pátek věřím, že Nessie existuje!“

Nejrozšířenější názor na původ Lochnesské příšery je ten, že jezero po staletí obývá druhohorní mořský plaz plesiosaurus (žil před 245–65 miliony let). Největší zástupci těchto dravých zvířat měřili kolem 20 metrů.

Tvor prý uvízl v jezeře, když ustupoval ledovec, nebo roztál v poslední době ledové z kry, kde byl uvězněn. Jenže to, že by jeden přeživší kousek mohl v jezeře přebývat až dodnes, není příliš pravděpodobné.

Možné je spíše to, že zde přežil celý párek plazů, který se ve zdejších chladných vodách i několikrát rozmnožil. V hlubinách by tedy mohli být jejich potomci. Dovedete si ale představit, jak zdegenerovaní by za ta léta museli být?

Vždyť by se mezi sebou křížili jen samí příbuzní jedinci (to u plazů není tak velký problém jak u lidí, ale jen do třetí generace křížení, pak už i oni jsou degenerací poznamenáni – pozn.red.). Nebo že by v jezeře žilo více plesiosaurů? To je nereálné.

Měli by problém sehnat potravu a jistě by na ně narazila nějaká z četných expedic.

Celá kolonie kreatur

Faktem však zůstává, že se ve Skotsku nachází hned několik významných nalezišť kosterních pozůstatků těchto veleještěrů. Je tedy dokázáno, že plesiosauři zdejší kraje kdysi skutečně obývali.

Proč se ale nepodařilo doposud najít jejich pozůstatky přímo v jezeře? Další z častých názorů na výskyt jezerního monstra je ten, že se jedná o hejno ryb, které tvoří neobvyklý tvar připomínající velkého živočicha.

Jenže to ani v nejmenším nesouhlasí s tím, co bylo v jezeře zatím pozorováno. Tento shluk ryb se neshoduje s Nessie ani tvarem, ani čímkoliv, co bylo zaznamenáno na fotkách či videích.

Slavný americký kryptozoolog Roy Mackal (1925–2013) tvrdí, že se jedná o obřího úhoře, kterému zdejší chladné vody nevadí a rád si užívá bahnitého dna. Tím vysvětluje, proč se na povrchu zjevuje jen výjimečně.

Objevily se ale i teorie, že Lochneska je vlastně tuleněm. Jenže copak může tuleň měřit 30 metrů?

11 000 očitých svědků

Nejnovější teorie hovoří o tom, že by Nessie mohla být vývojově velmi stará ryba. Nejspíš něco podobného bahníku australskému (podtřída dvojdyšných, kteří jsou známi již od devonu – sahá až do doby před 416 miliony let), jen několikanásobně větší.

Zde si ale opět musíme položit otázku, jak by celé ty dlouhé roky tvor v jezeře přežil. Je jich zde víc a množí se mezi sebou? Za řadou pozorování prý může stát i obyčejné borovicové dřevo.

To, jež se nachází ve zdejší oblasti, prý obsahuje hodně pryskyřice a ve vodě se neustále potápí a vynořuje. Z dáli někdy vypadá hodně bizarně a v podstatě může připomínat cokoliv. Jenže problém je v tom, že Lochneska je spatřována už po staletí.

Copak tam stále plave to samé dřevo připomínající tvora? Naskýtá se i možnost, že za vším stojí seizmická činnost. Ta by mohla vysvětlovat podivné jezerní zvuky a občasná vzedmutí hladiny.

Ale kde zůstalo to něco, co podle průzkumů v průběhu staletí spatřilo celkem téměř 11 000 lidí?