Před Týnským chrámem na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají houfy lidí, kteří chtějí spatřit uvnitř vystavené tělo.
Píše se rok 1693 a středem zájmu je mrtvý Šimon Abeles (1681–1693). Proč je ale uvnitř křesťanského svatostánku uložen původem židovský chlapec? Co vedlo k jeho skonu? Smrt, která před třemi staletími vzrušila barokní Prahu, je dodnes tajemstvím!
Marie Vachenauerová, německá autorka narozená v Praze, líčí Šimonův příběh v knize Der Fall Simon Abeles (čes. Případ Šimona Abelese). Na jejích stránkách vypráví o tom, že Šimonův otec Lazar platí za přísného.
Chlapec se ale jeho nařízením umí postavit, několikrát dokonce utíká z domova. Při jednom takovém úprku se dostane mezi pražské jezuity. Mezi nimi má vyjádřit přání stát se křesťanem. V rozhovoru pro Český rozhlas k tomu Vachenauerová říká:
„Tady se nedá říct, že by desetiletý chlapec mohl mít nějaké velké náboženské myšlenky. … kdyby neměl otce, který byl tak přísný a říkal mu neustále, to smíš a to nesmíš, kdyby to nebylo, tak by se nestalo ani nic dalšího.“
PŘÍLIŠ MNOHO OTÁZEK
Otec Šimona přivádí zpět domů a nedlouho na to chlapec umírá. Stojí za tím pádná ruka otcova, nebo spíše nemoc? Nebo je snad na vině někdo jiný? Podezřelý Lazar Abeles ve vazbě umírá za nevyjasněných okolností. Údajně volí dobrovolnou smrt.
Jako hlavní viník je mučen, souzen a popraven rodinný známý. Kdo za tím vším ale skutečně stál? Proč se tribunál nezajímal o rozpory v důkazech? A proč soudci odmítají důkazy o Lazarově nevině? Nejedná se snad o další z protižidovských soudních sporů?
Autorka: Eva Lacinová
