Po více než 120 letech se znovu otevírá kauza smrti slavného holandského malíře Vincenta van Gogha. Odborná veřejnost se už dlouhou dobu nemůže shodnout, jak vlastně zemřel. Podle nejrozšířenější teorie spáchal sebevraždu. Aktuální informace ale naznačují, že ho spíš někdo zastřelil!
Na smrtelné posteli leží jedna z největších osobností světového výtvarného umění, Vincent van Gogh (1853–1890).
Je 29. července roku 1890 a osudová událost se odehráváv hostinci Ravoux ve francouzském městě Auvers-sur-Oise v metropolitní oblasti Paříže. Slavný holandský umělec je ve Francii na návštěvě svého bratra Thea (1857–1891).
„Už je ti lépe?“ ptá se Theo svého sourozence. Ten mu ale vůbec neodpovídá. Před dvěma dny totiž utržil střelnou ránu, která mu bere poslední zbytky života. „Smutek potrvá navždy,“ zazní jeho poslední slova a on následně odejde na onen svět. Tato smrt se později stane mystériem…
Spáchal sebevraždu?
Za jakých okolností vlastně zemřel Vincent van Gogh? To je otázka, nad kterou si lámou hlavy badatelé z celého světa. Ví se jen, že dne 27. července roku 1890 mu do těla pronikla střela na jednom pšeničném poli poblíž Paříže, kam rád chodíval.
O dva dny později pak umírá. Dlouhou dobu se předpokládá, že spáchal sebevraždu. Jenže v roce 2011 přichází američtí autoři van Goghova životopisu Steven Naifeh a Gregory White Smith s úplně jinou teorií.
Podle nich malíře postřelili dva mladíci, kteří s ním na jeho oblíbené pole chodili občas popíjet. „Jeden z nich si rád hrál na kovboje a nosil u sebe poškozenou pušku.
Takže tady máme několik teenagerů se špatně fungující zbraní, kluka, který by byl rád kovbojem a tři lidi s nadměrným množstvím alkoholu v těle,“ vysvětluje Naifeh.
Podle něj je tedy mnohem pravděpodobnější, že byl umělec omylem postřelen kvůli nerozvážnému zacházení s nabitou zbraní. Skeptici ale něco takového odmítají. Podle nich jde jen o spekulace, které jsou založeny na chatrném základě.
Trvají proto na verzi sebevraždy. Kdo má pravdu?
Podivná historka o střelbě
Teorii o sebevraždě podrývá celá řada skutečností. Van Gogh si například jen pár dní před svou smrtí objednává nové barvy. Dělal by snad něco takového člověk, který má v úmyslu co nejrychleji odejít z tohoto světa?
Další podivuhodnou skutečností je neexistence zbraně, kterou se měl slavný umělec zastřelit. Ta totiž nebyla nikdy nalezena. Jak se mohla ztratit z „místa činu“, když byl střelcem samotný van Gogh?
Navzdory tomu umělec všem tvrdí, že v onen den vyrazil zcela sám na pšeničné pole, kde se střelil a následně omdlel. Probudil ho prý až chlad přicházející noci.
Protože údajně nemohl najít zbraň, kterou chtěl dokončit sebevraždu, vrátil se do svého domovského hostince. Kontroverzní teorii o vraždě obhajují především autoři van Goghova životopisu Steven Naifeh a Gregory White Smith.
Argumentují například tím, že slavný umělec v soukromé korespondenci označil sebevraždu za hříšnou a nemorální. Na druhou stranu van Gogh v té době už roky trpí depresemi a žije v chudobě…
Kam se poděl střelný prach?
V listopadu roku 2014 se do celé záležitosti vloží uznávaný americký patolog a balistický expert Vincent Di Maio. Je totiž požádán, aby se k celému případu vyjádřil.
Očekává se, že se jednoznačně postaví na stranu teorie o sebevraždě. Závěry jeho výzkumu ale mnohé překvapí. I on je totiž přesvědčen, že van Gogh byl zavražděn!
„Pokud by se opravdu zastřelil sám, jak si mnozí myslí, rána by musela vycházet z bezprostřední blízkosti a v okolí hlavy by se tak usadily saze a střelný prach,“ vysvětluje Di Maio. Jenže o ničem takovém se v žádné lékařské zprávě nepíše.
Údajně to tedy znamená, že hlaveň zbraně musela být v době výstřelu vzdálena minimálně 30 až 60 cm od těla. „Kulka navíc vnikla do malířova hrudníku přímo. Jde tedy o úplně jiný úhel, než který odpovídá teorii o sebevraždě,“ říká Di Maio.
Zabít se by navíc pro van Gogha muselo být nesmírně obtížné i z toho důvodu, že byl levák. „Pokud by se skutečně zabil sám, jeho ruka by musela nést stopy popálenin. Ani ty však nebyly nalezeny,“ tvrdí Di Maio. Hroutí se celá teorie o sebevraždě jako domeček z karet?
