Zdobí nádobí, oblečení, domy či například čela členů fotbalového týmu. Symbol rovnoramenného kříže, jehož konce jsou ohnuty do pravého úhlu, používají různé národy v odlišných obdobích. Proč?

Pokud dnes někam namalujete svastiku, automaticky na Vás padne podezření, že chováte sympatie k nacismu. Přitom Hitler si přivlastnil symbol s dávnou tradicí, který rozhodně neměl vyjadřovat nadřazenost určité rasy nad jinou.

Rovnoramenný kříž, jehož konce jsou většinou v polovině ohnuty do pravého úhlu, se objevuje v Indii, znali ho však i Slované, Germáni či severoameričtí indiáni Navahové. Jak je možné, že stejný znak si oblíbily národy z různých koutů zeměkoule?

Přivolává štěstí, nebo smůlu?

Hrnčíř do hotového džbánu vyryje symbol svastiky. Slované z Podkarpatské Rusi používali svastiku na ochranu lidí, zvířat i polí před temnými silami. Traduje se však, že účinek tohoto znamení závisí na tom, v jakém směru jsou ohnuta jednotlivá ramena.

Pokud se stáčejí po směru hodinových ručiček, jedná se o takzvanou pravotočivou svastiku. Ta je považována za symbol slunce, znamení světla a nositele štěstí. Naopak levotočivá svastika symbolizuje ničení a zápornou energii.

V Indii patří pravotočivá svastika k bohu Višnuovi, považovaném za udržovatele vesmíru, zatímco levotočivá náleží bohyni Kálí, spojované s magií. Ani pravotočivá svastika však nemusí automaticky svému uživateli zaručit štěstí.

„Pokud vhodnou svastiku použije člověk připravený přijmout její energetické působení, bude pracovat pro jeho blaho. Pokud ale stejnou svastiku použije člověk nepřipravený, bude její působení značně oslabené, nebo dokonce může její energie působit proti němu,“ tvrdí spisovatelka Věra Ovečková (*1964) Má pravdu?