Skrytá symbolika fenoménu jménem ledňáček je skutečně bohatá.

Po hlavě se údajně vrhá do tajemných, temných hlubin, aby se posléze vynořil jako symbol vzkříšení, obrody a obnovy života, svěží a zářící, jako pramen čisté, živé vody, navíc s úlovkem v podobě ryby, někdy dokonce prý i zlaté…

Pestrost symboliky

Možná i proto je vzácné spatřit tento barevný, zářící drahokam vynořující se z vody. Bývá tak připodobňován k bájnému ptáku Fénixovi, který vstal z popela. V případě ledňáčka se však nejedná o obrodu ohněm, nýbrž vodou.

Velice pravděpodobně i z tohoto důvodu byl ledňáček v dobách dřívějších symbolem lazebníků. Jindy však zase bývá ledňáček považován za symbol šťastné lásky.

Ledňáčci totiž často létají v nerozlučném páru a jejich lesknoucí se modrá pírka představují prý věrnost, radost a ochranu. Podle starých lidových pranostik se pak věří, že ledňáček skutečně nosí štěstí.

Ledňáček je také považován za symbol lidské duše, který prý dokáže ochránit stavby před bleskem, utišit bouři nebo i rozmnožovat skryté poklady. Podle australských tradic ledňáček dokonce údajně přináší děti…

Záhada symboliky stále přetrvává…

Ať už je tomu jakkoliv, jisté je, že symbol ledňáčka stále zůstává vzrušující záhadou již pro mnoho generací historiků.

V českých zemích často bývá spojován rovněž i s naším lucemburským králem, synem císaře Karla IV., vnukem Jana Lucemburského a bratrem známého Zikmunda Lucemburského, s Václavem IV. Právě tento král měl ve svém znaku ledňáčka ve věníku.

Král Václav IV. byl totiž několikrát zajat. Kupříkladu z lázní jej pomáhají vysvobozovat lazebnice. Na jejich počest si pak Václav vybírá právě ledňáčka jako svůj osobní znak.

Legendární příběh konkrétně vypráví o krásné lazebnici Zuzaně, jež se měla do krále Václava IV. zamilovat a vysvobodit ho z věže, do které byl uvězněn nespokojenou českou šlechtou. A v té nejstarší podobě byli dokonce ve znaku ledňáčci hned dva. Známé je pak rovněž vyobrazení ledňáčka v Praze na Staroměstské mostecké věži.