Sluneční kotouč se líně sklání za obzor. Císař Konstantin, jehož zítra čeká veledůležitá bitva, si zastíní oči. Když pohlédne na oblohu, nemůže uvěřit tomu, co vidí. Na nebi prý spatří planoucí symbol Ježíše Krista a řecký nápis:

„V tomto znamení zvítězíš!“ Jeho vidění navždy změní svět. Měl ho na svědomí Bůh, intoxikace, nebo výbuch sopky?

V táboře římského císaře Konstantina Velikého (asi 272–337) probíhají horečné přípravy na bitvu. Císař po svém vidění dlouho přemýšlí o tom, jak si ho vysvětlit a jak se zachovat. Nakonec se rozhodne výzvu uposlechnout.

„Když se ráno po záhadném úkazu na obloze probudil, nařídil vyrýt na štíty svých vojáků, to, co den předtím na nebi spatřil,“ uvádí anglický historik Michael Grant (1914–2004).

Jeho bojovníci tak kráčí do bitvy u Milvijského mostu v Římě s Kristovým monogramem před sebou. Vzhledem k tomu, že císař ve střetnutí o nadvládu nad Římem zvítězí, stane se křesťanem a ukončí pronásledování Kristových následovníků. Co vlastně způsobilo jeho slavné obrácení?

Spatří ho i vojáci

„Od oné chvíle nade mnou drží ochrannou ruku křesťanský bůh,“ pronáší Konstantin zaníceně. Podle některých historiků ve skutečnosti na nebi nic nespatřil. Ke křesťanství se přiklonil z politických důvodů.

Aby však k víře obrátil i své vojáky, vymyslel si zázrak. Vysvětlení zní sice logicky, zřejmě však neodpovídá skutečnosti. Podivný úkaz na nebi totiž nespatřil jen Konstantin.

„Úžas se zmocnil jak císaře, tak i celého vojska, které jej na tažení provázelo a stalo se očitým svědkem tohoto divu,“ říká biskup Eusebios z Kaisareie (265–339). Císař si tedy rozhodně nevymýšlí. Dne 27. října 312 cosi se svými muži na obloze spatří…

Mystické zářivé obrazce

Doba, kdy se v Římské říši kvůli víře v Krista umíralo, je pryč. Konstantin totiž roku 313 zavádí náboženskou svobodu. Že na obloze viděl planoucí kříž a písmena XP, tedy zkratku pro řecký zápis slova Kristus, o tom je skálopevně přesvědčený.

„Událost mohla být výsledkem davové halucinace, způsobené hromadným přiotrávením,“ nastiňuje anglický profesor Lloyd Strickland. V takovém případě by ale Konstantinovy šiky následujícího dne jen těžko přemohly nepřátelskou přesilu.

Mohly být ale svědky optického klamu, zvaného halo jev. Ten vzniká průchodem světla skrz ledové krystaly a je schopný na obloze vykouzlit impozantní zářivé obrazce.

Zásah z vesmíru?

Za nejpravděpodobnější příčinu Konstantinova vidění považuje většina odborníků průlet asteroidu atmosférou. Podle švédského geologa Jense Orma byl císař svědkem ještě výjimečnější události. Možná spatřil dopad meteoritu na zem.

„Náraz mohl mít sílu až malé jaderné bomby,“ myslí si švédský vědec. Nedaleko jezera Abruzzo ve střední Itálii dokonce objeví kráter, který by mohl být dokladem pravdivosti jeho teorie.

Problém je v tom, že výbuch o síle jaderné bomby by v Itálii a jistě ani v antice neušel pozornosti a měli bychom o něm další písemné zprávy. Kde je tedy pravda?