17. ledna 2012: V Melbourne v Austrálii jsou ze země slyšet záhadné dunivé zvuky. Jejich zdroj je neznámý.
Domů     Záhady historie
Tajemné mapy Ibn Ben Zary: Kartograf zachytil ústup ledovce
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 9.10.2019
3.6tis
102
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Mapy z 15. století mají k dokonalosti daleko. Vznikají totiž během objevitelských cest a k jejich vypracování jsou nutné složité matematické výpočty. Mapy Ibn Ben Zary jsou v něčem jiné. Nejen, že jsou překvapivě přesné, ale zároveň je na nich zobrazeno něco, o čem lidé té doby nemohli mít ani tušení. V díle je totiž zachycen svět tak, jak vypadal před ústupem ledovce!

Arabský kartograf Ibn Ben Zara v roce 1487 vytváří mapy, které budou pro pozdější vědce stejnou záhadou, jako autor sám. O jeho osobnosti totiž nevíme téměř nic, vlastně jen to, že stojí za vznikem portolánové mapy znázorňující pobřeží severní Afriky a evropského středomoří.

Portolánové mapy poprvé vznikají na přelomu 13. a 14. století a jsou cennou navigační pomůckou námořníků. Zakreslují známá pobřeží, majáky, nebezpečné útesy, důležité přístavy či mořské proudy obvyklý směr vanoucího větru. Na rozdíl od uměleckých precizně zdobených map jsou prostší, ale přesnější.

Ibn Ben Zarovy mapy byly neuvěřitelně přesné.

PRAVĚKÁ KARTOGRAFIE

V podivné mapě Ibn Ben Zary je zakresleno pobřeží Středozemního, Jaderského a Egejského moře. Mapa je nejvydařenější právě v oblasti Egejského moře omývajícího břehy Řecka. Zdejší ostrovy jsou zaneseny s takovou přesností, že by mohly konkurovat dokonce i současným mapám.

Jejich tvar i poloha téměř přesně odpovídá dnešním údajům. Drobné odchylky, na které lze narazit, se dají snadno vysvětlit častou vulkanickou činností v oblasti či poklesem hladiny moře, což mohlo tvar některých ostrovů během několika stovek let pozměnit.

Pak je ale velmi podivné, že na takto přesné mapě jsou v oblasti na jihu Švédska, ve stejné šířce jako leží Anglie, viditelné ledovce. Území severní Evropy Ibn Ben Zara vystihuje tak, jak vypadalo, když byla doba ledová na ústupu.

Konec doby ledové přitom nastává v období mezi  10 000 a 8500 lety př. n. l.! Jak by se k takovým geografickým údajům mohl kartograf konce 15. století dostat?

Kde kartograf získal tak dobré informace?

ODKAZ DÁVNÉ CIVILIZACE?

Při zpracování mapy se Ibn Ben Zara opírá o již známá díla, zejména o prastaré mapy vytvořené řeckým astronomem a geografem Klaudiem Ptolemaiem (asi 85 – asi 165). I Ptolemaios na svých mapách, které jsou později uloženy v Alexandrijské knihovně, shodně zachycuje stopy posledního zalednění a zbytky ledovcové vrstvy umisťuje na sever Evropy.

Přestože je předloha Zarovy portolánové mapy o pár století starší, rozhodně ani Ptolemaios nemůže mít tušení, jak oblast vypadala před tisícovkami let.

Americký profesor přírodních věd Charles Hutchins Hapgood (1904–1982) se domnívá, že nejpravděpodobnější vysvětlením záhady „ledovcových“ map, spočívá v existence neznámé, vysoce vyspělé civilizace, která disponuje hlubokými vědomostmi o hydrografii, astronomii a matematice, vědomostní úroveň by se zřejmě dala porovnat s tou dnešní.

Příslušnicí oné hypotetické civilizace jsou zdatní mořeplavci, kteří disponují silnou námořní technikou, které se dokáže plavit zaledněným oceánem a možná dokonce zná i letectví. To vše se ale odehrává nejméně před 5000 lety, tedy v době, kdy podle současných poznatků první civilizace ve světě teprve vznikají! Z jakého zdroje pak kartografové čerpali?

Charles Hutchins Hapgood
Foto: Wikimedia Commons, www.facsimilefinder.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 643
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 585
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 1.8tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.4tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.4tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]