Cisterciácký klášter Osek najdeme na Teplicku nedaleko Duchcova. Založen byl na konci 12. století.
V klášterních chodbách se snad měl zjevovat přízrak zdejšího opata Jeronýma, který byl prý již během svého života zdrojem mnohých záhadných, nevysvětlitelných jevů. Traduje se, že údajně uměl komunikovat se záhrobím a často vídal i duchy…
V Oseku na Teplicku pak také najdeme takzvaný Osecký dub, známý také jako Tisíciletý dub v Oseku, Tlustý dub nebo Husitský dub, jenž byl místním známým „památným stromem“, i když nebyl vyhlášený jako památný ze zákona, neboť se roku 1992 (Zákon o ochraně přírody) již nedožil…
Památný dub
Na konci 19. století se v kmeni už otevíraly tři poměrně velké dutiny, z nichž severní byla vyzděna a další, směrem k silnici, osadili místní obyvatelé prosklenou a zeleně natřenou skřínkou s obrázkem umučeného Krista, nad nějž umístili železný kříž.
Na přelomu 19. a 20. století byl dub zobrazován ještě živý, z velmi silného kmene vybíhalo asi 5–6 slabších větví, původní korunu však již neměl. Kdy přesně dub definitivně zanikl, není známo, pravděpodobně se tak ale stalo v první polovině 20. století.
Dochovalo se několik metrů vysoké torzo kmene bez kůry s pozůstatky vyzdívky (část vyzdívky byla poškozena v lednu 2011).
Místní pověsti
O památném stromu vypráví místní legenda, snad z barokního období. Dub prý údajně stál v místě, které bylo vyměřené právě pro stavbu kláštera. Mniši však nedovolili starý strom porazit a stavba kláštera se tak posunula o něco jižněji.
Jak již bylo uvedeno, dub bývá nazýván rovněž i Husitský, dále Husův nebo i Žižkův.
Není sice historicky prokázané, že by se pod ním Hus nebo Jan Žižka skutečně objevili, avšak přes Osek a okolí se prohnaly celkem tři husitské výpravy, během nichž byl také klášter i s okolím vypleněn…
