Nedaleko Duchcova, spojeného s legendárním Casanovou, můžeme podniknout výlet do starobylého cisterciáckého kláštera Osek, založeného již na konci 12. století.
V klášterních chodbách se zde měl zjevovat přízrak zdejšího opata Jeronýma, kterému bylo už v průběhu života připisováno mnoho záhadných a nevysvětlitelných schopností…
Paranormální aktivity
Vypráví se, že opat Jeroným uměl komunikovat se záhrobím a dokázal vidět rovněž i duchy.
Po jeho smrti dne 14. června 1749 se nejen v klášteře, ale i v jeho okolí začaly dít zvláštní věci a svým zjevováním duch opata vystrašil nejednoho řeholníka i mnoho návštěvníků kláštera.
Tajemné volání
V blízkosti kláštera ční ruiny hradu Osek neboli Rýzmburk. K pozůstatkům hradu se váže legenda o kopáči. Ten na hradě dlouhou dobu velmi tvrdě pracoval, aby pro svého pána vykopal tajnou chodbu.
Namísto slíbených peněz se mu však nakonec dostalo velice zvláštní odměny. Jeho pán z obavy, aby kopáč nikomu neprozradil cestu tajné chodby, nechal mladíka vsadit do věže a připravoval jeho popravu.
Během noci však muž ze svého vězení záhadně zmizel. Avšak ještě dnes prý mohou návštěvníci hradu údajně zaslechnout jeho volání…
Možnost vysvobození?
Jiná zdejší hradní pověst vypráví o rytíři zakletém do podoby draka, jenž hlídá poklad ukrytý v podzemí.
Klíč k němu má mít toto tajuplné zjevení ukryté v tlamě. Ve zřícenině se také objevuje šedivý mužíček vyzývající ženy, aby drakovi tento klíč z ohyzdné tlamy vytrhly.
Tímto neohroženým hrdinským činem by prý dotyčná dáma ze zakletí vysvobodila nejen rytíře, ale i šedivého mužíčka.
Zřícenina hradu Krupka
V areálu zříceniny gotického hradu Krupka nad městem Krupka v okrese Teplice pak najdeme kamenný náhrobek Sabiny z Vřesovic s latinským nápisem „Generosa domina Sabina” (Urozená paní Sabina).
Tato dívka byla dcerou Volfa z Vřesovic, který Krupku získal do zástavy v roce 1547. Podle místní pověsti zemřela Sabina velice mladá, a to žalem pro rytíře, kterého vroucně milovala. Její otec však nechal mladíka zrádně zabít.
Pokaždé, když od Sabininy smrti uplyne přesně sto let, vydává se přízrak nešťastné dívky na cestu hradními ruinami, usedavě pláče a marně hledá svého milého. Najde někdy duch nešťastné dívky svůj klid?
