Objevuje se prý nejčastěji v průběhu špatného počasí, kdy hladinou moře smýká silný vítr. Zaútočí na loď a potopí ji. Navzdory jeho špatně pověsti se mu říká celkem smířlivě – mořský mnich, v japonštině umibozu.

Podle jedné legendy je umibozu duchem buddhistických mnichů, kteří na moři zahynuli.

Spojovací linka k buddhismu je celkem funkční, protože umibozu je často zobrazován s holou hlavou, evokující opravdu eliminaci vlasového porostu u těchto Buddhových služebníků.

Veslo jako zbraň

Velikost tvorů označovaných jako umibozu je značně variabilní. Rovněž tak se liší i míra nebezpečí, kterou představují pro plavidla a jejich posádky. V případě velmi malých mořských mnichů je možné jejich útok odrazit i obyčejným veslem.

Toho se bojí jako čert kříže. Navíc, po zásahu veslem vydávají umibozu dokonce i zřetelné citoslovce bolesti. Je tak možné, že by tato legenda z japonské mytologie byla inspirována nějakým skutečným zvířetem obývajícím moře a oceány?

Tuleň v podezření

Vzhledem k popisům tvora umibozu, badatelé zvažují hypotézu, že by snad mohlo jít o nějakého mořské savce, například tuleně. Pro analogii si můžeme od pobřeží Japonska odskočit k nám do Evropy, zejména pak do Severního a Středozemního moře.

Již od středověku se v evropských námořnických legendách také objevuje přízrak mořského mnicha. Pak je zde ještě tuleň středomořský, kdysi hojně rozšířený evropský mořský savec.

Jeho latinské pojmenování je Monachus monachus: tuleň-mnich. Je tak uvěřitelné, že mytologie dvakrát vstoupila do téže řeky, ač se jednalo o evropské a japonské vody, aby vytvořila legendu o mořském mnichovi.

Na jejím počátku byl možná tuleň, který za svoji zvědavost dostal ránu veslem od vystrašeného námořníka. Bylo, nebylo? Kdoví…