Vyšehrad je jedním z nejmagičtějších míst České republiky. V souvislosti s ním se často mluví o ukrytých pokladech. Před několika lety bylo návštěvníkům umožněno nahlédnout do některých zdejších dosud nepřístupných kasemat.

Tím byl oživen zájem o staré pověsti, který dosud nepolevil. Opravdu je možné, že v podzemí Vyšehradu je uloženo nesmírné bohatství?

Pro naše předky prý mohl být Vyšehrad před dávnou dobou posvátným sídlem, kde se konaly hlavně pohanské obřady a rituály na počest Slunce a jiných přírodních božstev.

 Podle záhadologa Vladimíra Lišky (*1955) se archeologové nemýlí v tvrzení, že Vyšehrad byl svatým místem a ne knížecím sídlem, kterým se stal Pražský hrad.

Už to samo o sobě údajně dává zjevné opodstatnění starým pověstem, spjatým s touto posvátnou lokalitou. „Na strmých skalách pronesla kněžna Libuše mnohá slavná proroctví.

Například předpověděla, kde se v hlubinách české země nachází zlato a stříbro,“ uvádí česká spisovatelka a cestovatelka Soňa Thomová (*1947).

V Přemyslově knížectví pak po tomto proroctví údajně zavládl blahobyt a právě vyšehradská pokladnice se naplnila k prasknutí. Nashromážděné poklady prý kněžna ukryla v nitru zdejších skal a tajemství si odnesla do hrobu. Mají pověsti pravdivé jádro?

Otevřený vchod

„Traduje se, že Libušiny poklady budou objeveny, až v zemích Koruny české zavládne smrtící bída. A bude jich tolik, že se jimi zaplatí všechny státní dluhy, a navíc se za ně ještě zakoupí okolní území,“ říká Thomová.

Podle jiné verze je možné poklady vyzvednout už nyní. A to na Velký pátek, kdy se údajně otevírá země právě s ukrytými cennostmi. Existuje prý jediné pravidlo, kterého se musí daný hledač pokladů držet. Údajně se nesmí za žádnou cenu ohlédnout!

Jednou se prý ukryté bohatství pokusil najít jistý vesničan. „Na Velký pátek uviděl otevřený vchod ve vyšehradské skále, neváhal a vešel do temné chodby.

Jak kráčel, ozývaly se za ním strašidelné hlasy a výkřiky, ale on se neohlédl,“ uvádí česká spisovatelka Alena Ježková (*1966). Až když prý muž přišel do síně, kde všude kolem byly zářící hromady zlata, zaslechl volání svého bratra a ohlédl se.

Pak se prý ozvala rána a svět zčernal. Když se muž vzpamatoval, měl ležet na trávě před vyšehradskou skálou. Po otvoru už prý nebylo ani památky. Je i tento příběh inspirován skutečnými událostmi?

Co odhalí lovci pokladů?

Příběhy o pokladech ukrytých pod Vyšehradem nejsou spjaty jen s kněžnou Libuší. Spekuluje se například o tom, že určité bohatství zde zanechali středověcí mniši katolického žebravého řádu nebo spojenci krále Zikmunda Lucemburského (1368–1437), kteří Vyšehrad narychlo opustili v roce 1420 (tehdy jej dobyli husité – pozn. red.).

A poklady zde údajně mohli ukrýt lidé i v dalších staletích. V současné době má být každopádně prozkoumáno pouze 17 procent z podzemí Vyšehradu. Před několika lety návštěvníci mohli poprvé nahlédnout do zdejších Podolských kasemat.

Ty vznikaly v 17. století jako jedna z částí systému vyšehradských podzemních chodeb. Prohlédnout si je možné i tzv. Martinské kasematy, které si zachovaly svou původní podobu z doby výstavby vyšehradské citadely. Mohou se zde nacházet nějaké poklady?

Někteří lovci dávno zapomenutých cenností o tom nepochybují. Jak dopadne jejich pátrání?