Britský cestovatel Steve Berry před několika lety oznámil, že na úbočí nejvyšší hory Bhútánu zvané Gangkhar Puensum vyfotografoval stopy legendárního yettiho. Údajně se nacházely na místě, kam člověk dosud nevkročil. Opravdu jeho snímek dokazuje existenci sněžného muže?

Jen těžko lze najít jiného tvora, jehož jméno je tolik známé, přestože jeho existence dosud nebyla prokázána. Yetti má být až 2,5 metru vysoký tvor podobný lidoopovi nebo pravěkému člověku, který se vyskytuje především v pohoří Himalájí.

Mluví o něm především zdejší obyvatelé, mezi nimiž se podobné příběhy předávají z generace na generaci. Až konečně britský cestovatel Steve Berry prohlásí, že se mu podařilo vyfotit otisky nohou tohoto tajemného tvora. „Nemůže o tom být sporu.

Ty stopy ve sněhu na východním konci himálajských hor, které jsem vyfotil, zde skutečně zanechal yetti,“ uvádí.

Realita, či fikce?

O tom, že v pohoří Himalájí se pohybuje tajemný tvor zvaný yetti, se mezi místními obyvateli spekuluje už stovky let.

První hlášení zahraničních dobrodruhů o možné existenci sněžného muže pochází z roku 1899. Tehdy britský důstojník Laurence Waddell (1854–1938) objeví ve sněhu na jednom himálajském sedle obrovský otisk bosého chodidla.

Stopa je prý tak velká, že tvor, kterému by mohla patřit, by musel měřit přes dva metry. Pravděpodobně první fotografii yettiho údajných stop pořídí v roce 1937 britský dobrodruh Frank Smythe (1900–1949).

Na důkaz jejich nadměrné velikosti k nim tehdy přiloží horolezecký cepín. Další a další podobné důkazy údajně naznačují, že yetti skutečně v horách přežívá.

Co když se však doposud podařilo objevit jen poškozené či deformované otisky zvířat, které nemají s yettim nic společného?

Senzační odhalení

Britský cestovatel Steve Berry patří v současné době k předním zastáncům teorie, že sněžný muž skutečně existuje.

V lednu roku 2016 zveřejňuje informace o proběhlé expedici na horu Gangkhar Puensum, která se nachází ve státě Bhútán v jižní Asii na východním konci himalájských hor. „Podařilo se mi tam na místě, kam člověk dosud nevkročil, vyfotit stopy yettiho.

Jejich původcem rozhodně není žádné zvíře, jak se snaží naznačovat skeptici,“ tvrdí Berry. Otisky tvoří rovnou linii a jsou dokonale vyrovnané za sebou. To by u čtyřnohého zvířete bylo nemožné.

Údajně je mnohem pravděpodobnější, že stopy zde zanechalo nějaké zvíře podobné gorile. „Ty stopy jsme viděli pouhým okem z místa, kde jsme stáli ve výšce pět a půl kilometru. Ale před námi byl sráz a hory, přes které jsme se k nim nemohli dostat,“ říká Berry. Z fotografie údajných šlápot yettiho se záhy stane senzace.

Jednoznačný důkaz?

„Jeden z místních mi vyprávěl, že sám yettiho viděl. Zde se mu říká Migo. Potvrdil mi, že ho spatřil ze vzdálenosti asi devadesáti metrů. Ten tvor byl pokrytý hnědou srstí a srstí měl zakrytý i obličej, jako pes nebo kočka.

Byl ale velký jako člověk,“ uvádí Berry. Když britský cestovatel ukázal onomu místnímu obyvateli fotografii tajemných stop, muž prý prohlásil, že jde právě o stopy Miga. I další místní obyvatelé s ním souhlasí.

Podle nich jde skutečně o stopy yettiho, protože ten prý vždy klade nohu před nohu. Současný anglický badatel Jonathan Downes (*1959) je přesvědčen, že všechno je ve skutečnosti trochu jinak.

Podle něj je svah v dané lokalitě tak strmý, že by se po něm mohla pohybovat maximálně tak horská koza. „Šance, že je to cokoliv zajímavějšího, jsou mizivé,“ říká Downes. Jakékoliv větší zvíře by se prý totiž ze svahu zřítilo.

Jenže otisky jsou prokazatelně větší než lidské. A to teorii o horské koze příliš neodpovídá.