Zámek Milotice najdeme asi osm kilometrů od Kyjova. Postaven byl na místě středověké tvrze ze 14. století, kterou vlastnil rod pánů z Ronova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek.

Roku 1648 získal zámek rod Serenyiů, který ho dal později přestavět do barokní podoby.

Bujarý hrabě

Jako každé staré sídlo, tak i tento zámek má své tajuplné legendy, které jsou velmi pravděpodobně i částečně založené na pravdě, protože místní duchy zde můžeme potkat až do dnešních dnů.

Jedna z pověstí praví, jak si zdejší majitel užíval života plnými doušky. Pořádal hony a přímo přepychové bály i hostiny pro šlechtu z okolí. Bouřlivý život hraběte se však vůbec nezamlouval jeho mladé ženě.

Ta před bujarými oslavami v sálech zámku dávala přednost klidu ve svých komnatách, kde se věnovala šití, nebo ráda vedla dlouhé rozhovory s mladým zámeckým kaplanem, který chápal hraběnčiny pocity lépe, než kdy dokázal její manžel. Ten jí naopak často vyčítal nezájem o jeho hosty.

Žárlivost sílí?

Hraběnka se každé ráno procházela po parku, kde se obvykle potkávala právě s mladým kaplanem, což hrabě nesl velmi těžce. Zřejmě na náklonnost manželky ke kaplanovi žárlil.

Jednou ráno se v parku hraběnka zcela nečekaně potkala s manželem, který měl s sebou pušku. Ten jí popřál hezkou zábavu a údajně odjel na lov.

Úkladná vražda

Když se po chvíli objevil kaplan a galantně hraběnce políbil ruku, ozvala se rána – a kaplan padl mrtev k zemi. Vraha se ovšem nikdy nepodařilo vypátrat, protože ani hraběnka na svého manžela žádné podezření neuvrhla, i když věděla své…

Černá hraběnka

Toho dne však mladá paní oblékla černé šaty, které pak již nosila stále. Proto jí poddaní na panství neřekli jinak než „Černá hraběnka“.

Její duch se má údajně dodnes v noci zjevovat zejména v prostorách zámecké kaple, a to i se zavražděným kaplanem, jenž slouží mši, zatímco hraběnka přebírá kostelní roucha. Jindy se prý zase hraběnčin duch prochází kdysi oblíbeným zámeckým parkem.

Paranormální jevy

O zjevování hraběnčina ducha byli před několika lety přesvědčeni i samotní zaměstnanci zámku. V jinak mimo otevírací dobu zamčených zámeckých pokojích prý totiž nacházeli otisky bosých, zablácených chodidel. Jednalo se o černé šlápoty, které po čase samy mizely…