Francouzský spisovatel Jules Verne (1828-1905) bývá označován jako „otec sci-fi“. Někdo by tak mohl nabýt dojmu, že lokality v jeho románech jsou sevřené v hranicích vědecké fantastiky, tudíž reálně neexistují. Je tomu skutečně tak?

Verne se nechal rád inspirovat různými lokalitami, do kterých pak zasazoval svoje fantastické i dobrodružné příběhy. O faktu, že slovenský hrad Devín mohl být inspirací pro román Tajemný hrad v Karpatech, jsme již psali.

Pojďme se nyní zaměřit na další poutavý příběh z pera geniálního romanopisce. Kam nás toto pátrání zavede?

Revolucionář nad propastí

V roce 1885 vychází třídílný dobrodružný román Matyáš Sandorf. Verne jím potěšil čtenáře svého cyklu Podivuhodné cesty. Příběh maďarského revolucionáře Sandorfa se odehrává v různých prostředích.

Čtenáři tajili dech například při líčení dramatického útěku hlavního hrdiny z vězení nad bezednou propastí. Jde o lokaci, která vznikla pouze v autorově fantazii? Nikoli!

Rámcem pro dobrodružné vyprávění jsou hrad a propast v chorvatském městě Pazin, na poloostrově Istrie. Říkáte si, že tím je celá záhada vyřešena? Verne-turista Pazin navštívil, aby později svoje osobní dojmy včlenil do románového příběhu? Nemáte pravdu!

Zážitky „z druhé ruky“

Podle dosavadních poznatků Verne nikdy Pazin nenavštívil. Použil však jako prameny zážitky jiných cestovatelů, a to včetně kreseb i prvních fotografií. Jednalo se například o cestopis francouzského novináře Charlese Yriarteho (1832-1898).

Traduje se, že si Verne dokonce nechal poslat fotografii propasti přímo od kanceláře starosty Pazinu.

I díky tomu je dnes Pazin považován v Chorvatsku za město Julese Verna. Zkoumání rozsáhlého díla „otce sci-fi“ stále pokračuje.

Je možné, že v budoucnu budou identifikovány i další nové konkrétní lokality v díle Julese Verna, které byly zatím považovány za smyšlené a fantaskní.