15. srpna 1977: Astronom Jerry Ehman zachytí tzv. Wow! signál, nikdy nevysvětlený úzkopásmový signál přicházející zpoza hranic Sluneční soustavy.
Domů     Reportáže
Tajemství deníků důstojníka SS: U polsko-českých hranic prý leží nacistický poklad
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 12.4.2021
6.4tis
Autor deníku se prý podílel na ukrývání nacistického zlata a dalších pokladů, foto Pixabay
500
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Tuny zlata nahromaděného nacisty za války mají být ukryty nedaleko česko-polských hranic pod zámkem v obci Roztoka. Vyplývá to z informací uvedených v deníku, který si podle všeho vedl důstojník SS.

Současný držitel deníku hodlá polskou vládu dotlačit k tomu, aby se o poklady začala zajímat.

Autor deníku se prý podílel na ukrývání nacistického zlata a dalších pokladů, foto Pixabay Deník byl léta v držení tajné společnosti, foto Pixabay Zámek v Roztoce prý ukrývá jeden z největších pokladů, foto Skiba / Creative Commons /  CC BY 3.0 Část pokladu měla skončit na dně zámecké studny, foto Sławomir Milejski /  Creative Commons / CC BY 3.0

Vše začíná před více než deseti lety, kdy Roman Furmaniak, zakladatel nadace Schlesische Brücke, tedy Slezský most, na schůzce sjednané jistým polským podnikatelem, dostane do rukou svazek zažloutlých papírů popsaných úhledným písmem.

Deník někdejšího důstojníka SS byl do té doby v držení zednářské lóže v německém historickém městě Quedlinburg. Po dlouhém rozmýšlení jej Furmaniak v roce 2019, kdy jsou již všechny osoby spojené s deníkem po smrti, předává polskému ministerstvu kultury v naději, že se vláda začne informacemi v něm obsaženými zabývat.

Jen kousek za česko-polskými hranicemi, v dolnoslezské obci Roztoka u zdejšího zámku podle informací v deníku měl být pohřben poklad obsahující zlato a cennost v hodnotě desítek miliard korun. Dá se ale písemnosti věřit?

Zámek v Roztoce prý ukrývá jeden z největších pokladů, foto Skiba / Creative Commons / CC BY 3.0

POD DOZOREM SPECIALISTY

Důstojník si do deníků zapisuje, že k zámku bylo jednoho dne dovezeno zlato z pobočky říšské banky z nedaleké Vratislavi, aby bylo následně s dalšími cennostmi uloženo na dno 60 metrů hluboké studny. „Dr. Grundmann a jeho lidé již v areálu zámku připravili hlubokou studnu.

Na dno v bednách bylo umístěno toto: šperky, mince a ingoty, mnoho z nich bylo poškozeno, nesly stopy po střelbě. Poté, co jsme všechno dokončili, byla studna vyhozena do vzduchu, naplněna a zakryta,“ líčí autor deníku.

Muž, kterého zápis zmiňuje, je Dr. Gunther Grundmann (1892–1976), slezský historik a známý konzervátor, pod jehož dozorem prý bylo ve Slezsku ukryto více než sedm desítek pokladů. Zmínka o něm tak deníku dodává punc hodnověrnost.

Ostatně jeho autenticitu prý prověřili i sami Zednáři, kteří jej měli desítky let v držení. Znamená to, že jsou úkryty popsané v deníku skutečné a poklad je v nich pohřben dodnes?

Deník byl léta v držení tajné společnosti, foto Pixabay

TUNY ZLATA POD ZÁMKEM

Důstojník SS, který se podepisuje jako Michaelis, o pokladu na polském zámku dále uvádí, že obsahuje celkem 28 tun zlata. „Grundmann je velmi dobrý organizátor. Po dodání těchto 28 tun byli polní četníci posláni pryč, místo jejich pobytu, bůh je ochraňuj, je neznámé,“ poznamenává poněkud zlověstně.

Při psaní těchto slov má zřejmě na mysli praxi běžnou nejen u nacistů, podle níž jsou dělníci podílející se na ukrývání pokladů následně popraveni, aby nikomu neprozradili jejich polohu. Mohl stejný osud potkat také nešťastníky, kteří ukrývali poklad v Roztoce?

Furmaniak tvrdí, že další dokumenty naznačují, že kromě pokladu se ve studni skutečně nachází i těla několika svědků. Paradoxně se svět o pokladu později dozvídá právě od muže, který se těšil důvěře a byl ponechán naživu.

Část pokladu měla skončit na dně zámecké studny, foto Sławomir Milejski / Creative Commons / CC BY 3.0

POLSKÉ ČEKÁNÍ

Skrýše s pokladem se mají nacházet v hluboké studni zámeckého parku, na dně rybníka v dalším parku, v betonovém sarkofágu pod potokem, v zámeckém podzemí či dokonce v tajné místnosti mezi zdmi zámecké budovy.

Navzdory tomu, že bylo polské vládě předáno dostatečné množství informací, žádné snahy o vyzvednutí pokladu se Furmaniak zatím nedočkal. Ministerstvo kultury naopak zpochybňuje pravost deníku a k informacím o pokladu se staví skepticky. Budou tedy vůbec podniknuty nějaké snahy domnělé cennosti najít?

Foto: Pixabay, Creative Commons (foto v úvodu: Pixabay)
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.5tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]