Stojí přímo v Brně, v jedné z nejstarších budov ve městě, v Orlí ulici. Ostatně se i dům jmenuje také U Kamenné panny. Vlastní socha je v zadní části dvorního traktu domu č. 16 na rohu budovy. Ono je vlastně těžké říci, zda jde o sochu, nebo o plastiku či reliéf půvabné mladé dívky vtěsnané do výklenku.

V domě také sídlila jedna z prvních pošt.

<>

◀▶

CO KAMENNÉ PANNA PŘEDSTAVUJE?

Podle nejznámější legendy jde o příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí. Měl se odehrát v době, kdy dům vlastnila rodina Metzgerova. Jejich mladý syn Jeroným se zamiloval do služebné v jejich domácnosti.

Jmenovala se Johanka a bylo to velmi pohledné děvče. Jejich láska byla oboustranná. Ovšem měla jednu chybu, a to, že Johanka byla úplně chudá. Matce mladíka se tento vztah vůbec nelíbil a tak se pro syna snažila sehnat nějakou bohatou nevěstu.

On však byl rozhodnutý jen pro Johanku. Když snaha matky byla marná, využila proto lsti. Jednou Jeroným s otcem odjeli na několik dní na nějaký hon. Tehdy paní domu a Johanku falešně obvinila. Podle jedné verze ji měla nařknout z čarodějnictví, podle druhé z nějaké krádeže.

Na nebohou dívku zavolala městskou stráž.

Marně se děvče zapřísahalo, že je nevinná. Když viděla, že jí není pomoci a hrozí jí vězení, v zoufalství se vrhla do studny na dvorku. Tato studna je tam dodnes.

Po několika dnech se Jeroným vracel sám se smutnou zprávou, že otec při lovu byl zasažen zbloudilou střelou. A doma jej čekala další rána osudu. Po zjištění co se stalo, prý matku vyhnal z domu. Aby si Johanku stále připomínal, nechal vytesat onu sochu.

Jak sochař prohlásil, tvář dívky se mu pod rukama prý sama vymodelovala. Traduje se, že Jeroným se nikdy neoženil a se jménem své vyvolené na rtech v mladém věku zemřel.

CO NA PŘÍBĚH ŘÍKAJÍ JINÉ PRAMENY?

Podle některých odborníků může mít kamenná panna i jiný význam. Při opravě a rekonstrukci sochy se prý objevilo, že dívka má nad hlavou jakoby sepnutá křídla. Takže by mohlo jít i o výzdobu se symbolem nějaké ochrany, zřejmě tehdejší pošty.

Zajímavá je i kompozice sochy. Horní část s hlavou a poprsím je velmi realistická, oproti spodní části.

Ale stejně, příběh nešťastné lásky Jaronýma a Johanky, je přece jen daleko zajímavější.