Představte si, že se potopíte k vraku starověké lodi a místo očekávaného pokladu najdete něco, co vypadá jako moderní počítač, avšak je staré přes dva tisíce let.

To je příběh Antikythérského mechanismu – úchvatného a dodnes záhadného zařízení, které bylo vyloveno z mořských hlubin u řeckého ostrova Antikythéra.

Jaký byl jeho skutečný účel a jak mohl tak složitý stroj vzniknout v době, kdy se o podobné technologii ani nesnilo? Ponořte se s námi do hlubin času a odhalte tajemství tohoto antického zázraku.

V roce 1901 učinili lovci mořských hub u malého řeckého ostrova Antikythéra neuvěřitelný objev. Narazili na vrak starověké římské obchodní lodi, která se potopila kolem roku 60 př. n.

l. Mezi množstvím antických artefaktů, jako byly sochy, keramika a mince, se nacházel i silně zkorodovaný kus bronzu, který zpočátku nikoho příliš nezaujal.

Teprve později, po očištění a pečlivé analýze, se ukázalo, že jde o mimořádně složitý mechanismus – stroj z ozubených kol, srovnatelný s hodinami z 18. století.

Vědci jej pojmenovali Antikythérský mechanismus a od té doby je předmětem intenzivního studia a fascinace.

Původní mechanismus, dnes rozdělený na desítky fragmentů, je považován za nejstarší známý analogový počítač na světě. Měří zhruba 33x19x10 cm, je vyroben z bronzu a obsahuje nejméně 37 precizně vyrobených ozubených kol.

Když byl poprvé objeven, jeho skutečný účel byl neznámý a vědci se potýkali s jeho složitostí.

Teprve díky rentgenové tomografii a pokročilým zobrazovacím metodám se podařilo odhalit vnitřní strukturu a nápisy na jeho povrchu, které odhalily jeho neuvěřitelnou funkci.

Účel Antikythérského mechanismu:

Dnes je obecně přijímáno, že Antikythérský mechanismus sloužil jako astronomický kalkulátor a prediktor nebeských jevů.

Dokázal předpovídat zatmění Slunce a Měsíce, sledovat fáze Měsíce a pohyby pěti tehdy známých planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn) vzhledem k Zemi a hvězdnému pozadí.

Mechanismem se otáčelo pomocí kliky, a na jeho cifernících se zobrazovaly pozice nebeských těles. Byl to v podstatě přenosný planetárium a astronomický kalendář v jednom.

Dále, nápisy na jeho cifernících a vnitřních deskách ukazují, že zahrnoval kalendáře pro sportovní události, včetně Olympijských her, což naznačuje jeho široké využití v tehdejší společnosti.

Jeho přesnost byla pro starověk ohromující, což vyvolává otázky, jak mohli Řekové dosáhnout takové úrovně technické propracovanosti.

Záhada původu a technologického skoku:

Největší záhadou mechanismu je jeho původ a existence „technologické mezery“. Nic podobného Antikythérskému mechanismu se z antického světa nedochovalo.

Taková úroveň mechanického inženýrství se znovu objevila až o více než tisíciletí později, ve středověké Evropě. Kdo jej vytvořil?

Archimédes: Někteří historici spekulují, že autorem mohl být legendární matematik a vynálezce Archimédes ze Syrakus, který žil ve 3. století př. n. l. Je známo, že Archimédes stavěl podobná zařízení, která popisoval Cicero.

Hipparchos nebo Posidonius: Dalšími kandidáty jsou astronomové a filozofové jako Hipparchos z Nikaie (2. stol. př. n. l.) nebo Posidonius z Apameie (2. – 1. stol. př. n. l.), kteří byli známí svými pokročilými znalostmi astronomie.

Neznámí géniové: Je možné, že mechanismus byl dílem neznámých, ale mimořádně talentovaných řemeslníků a myslitelů z té doby, jejichž práce se jinak nedochovala.

Složitost a preciznost ozubených kol mechanismu naznačují, že Řekové museli mít pokročilé teoretické znalosti matematiky a astronomie, a také sofistikované nástroje pro obrábění kovů.

To je v ostrém kontrastu s tím, co se tradičně ví o jejich technologické úrovni. Proč se tato znalost ztratila a znovu objevila až o tolik století později?

Ačkoliv byly nalezeny jen fragmenty, jeho rekonstrukce a studium ukázaly, že antický svět byl mnohem technicky zdatnější, než se dlouho předpokládalo.

Stále však chybí definitivní odpovědi na otázky, kdo a proč vytvořil tento úžasný stroj, a co se stalo s technologií, která ho umožnila.