Necelých padesát kilometrů od italské metropole Říma se vypíná horský hřeben Monte Soratte. Jedná se o izolovaný vápencový hřeben s délkou necelých šest kilometrů. V období druhé světové války zde vznikl systém dobře maskovaných bunkrů. Dodnes jsou tyto stavby spojovány s pokladem obrovské hodnoty.

S budováním tunelů v masivu Monte Soratte začal již před druhou světovou válkou italský diktátor Benito Mussolini (1883-1945). Měly být bezpečným úkrytem pro italské vojenské elity v případě ohrožení Říma. Počítalo se s nimi rovněž jako s protileteckými kryty.

Ukradené zlato

Nejen v Itálii je stále živá legenda, že zde v roce 1944 ukryli příslušníci zbraní SS celkem sedmdesát devět beden se zlatem. O jaké zlato se mělo jednat?

Když nacisté ustupovali před spojeneckými vojsky Apeninským poloostrovem k severu, zmocnili se v Římě zlata, které bylo uložené v trezorech Italské centrální banky.

Část zlata, přibližně dvacet tun, se prý ztratila. Kde? V bunkrech Monte Soratte! Ve zmizení zlata měl prý prsty i sám polní maršál Albert Kesselring, velitel německých vojsk v Itálii.

Tajné chodby

Samozřejmě, po skončení druhé světové války se ukryté zlato snažili najít jednotlivci i dobře vybavené týmy, včetně specialistů italské armády. Bezúspěšně.

Badatelé se domnívají, že v masivu Monte Soratte mohou existovat podzemní prostory, o kterých věděli jen vybraní důstojníci SS. Tyto chodby vznikly až později, nezávisle na dochovaných italských plánech, protože německé jednotky obsadily oblast již na podzim roku 1943.

Setrvaly zde deset měsíců. To byl dostatek času, aby zde realizovaly utajený podzemní projekt. Pokud tomu tak bylo, odvedli ženisté dobrou práci. Zlato z Monte Soratte zatím nebylo nalezeno.