Muž, který předběhl svou dobu. To byl chorvatský vědec Ruđer Bošković. Ve svých spisech z 18. století se zabýval otázkami, které byly pro tehdejší vědu nemyslitelné. Možná byl schopen cestovat v čase a své znalosti získal v moderní době!

Chorvatský vědec Ruđer Bošković během svého života stihne procestovat různé kouty planety a podívá se mimo jiné do Přední Asie. Umírá v roce 1787 v Miláně. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců dějin.

Záhadologové poukazují na fakt, že Bošković se zabýval paralelními vesmíry, antigravitací a určitými druhy kvantové teorie a teorie relativity.

„Předběhl svou dobu nejméně o dvě století a úplně ho pochopíme teprve tehdy, až se podaří propojit kvantovou fyziku a teorii relativity,“ tvrdí skotský historik vědy Lancelot Law Whyte (1896–1972). Byl Bošković jen mimořádně inteligentní?

Nebo své znalosti načerpal během studií po Evropě a Přední Asii? Ve hře je i varianta, že byl schopen cestovat časem.

ŽIVOT ZAHALEN TAJEMSTVÍM

Bošković se narodil 18. května roku 1711 v chorvatském městě Dubrovníku. Tak to alespoň uvedl, když se ve věku pouhých čtrnácti let zapisoval ke studiu na jezuitském kolegiu v Římě. Prakticky nic jiného o něm není známo.

V historických záznamech se Bošković objeví znovu až v roce 1731, kdy vstupuje do tzv. noviciátu, po jehož dokončení se může stát členem jezuitského řádu.

Zabývá se matematikou a fyzikou a jeho studentské výsledky jsou prý natolik oslnivé, že je v roce 1740 jmenován profesorem matematiky na proslulé Collegium Romanum (dnes Papežská univerzita Gregoriana v Římě).

Již v té době o něm mnozí jeho současníci mluví jako o „abnormálně nadaném muži“.

TAJEMNÁ MINULOST

„Zabýváme-li se životem a dílem Boškoviće blíže, nutně získáme dojem, že jde v jeho případě o velice pokročilého ducha z doby přelomu 2. a 3. tisíciletí, jenž z nějakého důvodu uvízl v předivu času a už se nemohl vrátit do doby, kde byl doopravdy doma,“ uvádí německý záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955).

Vždyť chorvatský génius přemýšlel i o magnetismu a elektřině. V Boškovičových pracích nacházíme zmínky také o existenci radioaktivity, kterou podle oficiální historie objevil až v roce 1896 francouzský fyzik Henri Becquerel (1852–1908).

„V celých dějinách západní vědy nenajdeme žádné předchozí podněty a není znám nikdo, kdo mu mohl poskytnout poučení,“ dodává Hausdorf. Podle některých záhadologů stroj času již sestrojen byl, ale ví o něm jen hrstka vyvolených. Stal se jedním z nich i Bošković?

V současné době vědci teprve analyzují jeho život, který dosud nebyl řádně zmapován. Co se podaří odhalit?