Mezi největší východočeská mystéria patří události, které se prý odehrály roku 1866. Někteří obyvatelé Trutnova totiž měli spatřit podivné paranormální jevy. Co se tehdy odehrálo?
Hodiny trutnovské radniční věže odbíjejí půlnoc. Starší žena otevírá dveře a dívá se směrem k nedalekému chrámu Narození Panny Marie. Vzápětí vykřikne úžasem. Z interiéru pozdně barokního kostela se totiž okny rozlévá podivná záře!
Co ji způsobilo, když v tuto noční hodinu je církevní svatostánek již dávno prázdný? Němka neváhá (v té době tvoří většinu trutnovských měšťanů Němci – pozn. red.) a spěchá za zdejším farářem.
Ještě předtím, než páterovi oznámí zvláštní novinku, potkává prý na ulici ohnivého muže s černým psem! Jenže zástupce římskokatolické církve se neobvyklými fenomény nechce dlouze zabývat.
Zatímco zvláštní setkání připíše na vrub bujné fantazie ženy, za svit má být odpovědné takzvané věčné světlo. Ale co se vlastně v polovině roku 1866 v Trutnově odehrálo?
STÁL ZA VŠÍM MĚSÍČNÍ SVIT?
Podle dobových pramenů mají podivnou světelnou „show“ spatřit obyvatelé domů č. p. 61 a 57, žijící ve městě na okraji Krkonošského podhůří. Co vlastně viděli? Po příchodu svědkyně na faru se do kostela Narození Panny Marie údajně vydávají kaplan s děkanem.
Chtějí odhalit podstatu světla a vyloučit žhářství. Ani jedna z uvedených možností se však nepotvrdí. Proč ve svatostánku duchovní nenaleznou nic, co by mohlo objasnit příčinu událostí? Jako nejlogičtější vysvětlení snad můžeme navrhnout optickou iluzi.
Přesněji odraz měsíčního svitu a dalších světel z okolí od chrámových oken. Tento jev pak mohl vyvolat dojem osvětlení vnitřních prostor kostela, postaveného v letech 1756 až 1782 podle návrhu stavitele a architekta Leopolda Niedereckera. Ale vskutku je objasnění tehdejší události natolik jednoduché a přímočaré?
OPAKOVÁNÍ DÁVNÝCH POŽÁRŮ?
Především je poněkud zvláštní, že by si několik trutnovských svědků spletlo slabý odraz Měsíce od silné záře. Ta se má totiž podobat silnému ohni, nebo mnoha olejovým lampám či loučím, umístěným uvnitř chrámu. Již víme, že uvnitř kostela tehdy nehořelo.
Proč však byl podobný jev na tomto místě pozorován i v minulosti? Zopakovaly se snad historické události?
Město na řece Úpě je založeno již v době panování mocného českého krále Přemysla Otakara II. (1233–1278) kolem roku 1260. Od té doby je téměř pravidelně sužováno rozsáhlými ohni, které ho devastují.
A to například v letech 1453, 1484, 1508, 1583, 1642, 1647, a také několikrát potom. Ani předchozím verzím kostela, který dnes stojí na rozhraní ulic Farská a Školní, se ohnivé inferno nevyhnulo.
Chrám vyhořel například během války o rakouské dědictví (1740–1748). Že by se zde občas přehrával jakýsi energetický otisk události? Vždyť podle záhadologů má k těmto jevům docházet i na místech některých bitev.
PROROCTVÍ PŘICHÁZEJÍCÍ VÁLKY?
Lokality tragických příběhů prý doslova přitahují nezvyklé paranormální jevy. Tajemný svit má navíc vzniknout krátce předtím, než 14. června roku 1866 vypukne krvavá prusko-rakouská válka.
Během ní zahyne víc než 170 tisíc vojáků, ale boje tvrdě zasáhnou právě východní část Čech. Zatímco rozhodující bitva války je 3. července 1866 svedena nedaleko Hradce Králové, již o několik dní dříve se znepřátelené armády střetnou také u Trutnova!
Dělové koule tehdy zasáhnou i samotné město, kde umírají nevinní civilisté. Mohlo tedy jít o varování před blížícím se válečným nebezpečím?
Vždyť k podobně záhadné události má dojít i v pražském Týnském chrámu předtím, než je na Bílé hoře 8. listopadu 1620 definitivně poraženo vojsko českých protestantských stavů! Pak následuje doba velmi těžké třicetileté války (1618–1648)!
Že by tedy v případě záhadného kostelního svitu šlo o temnou věštbu války, nebo za vším stojí nějaké obyčejnější vysvětlení? A co onen ohnivý muž se psem? Je pouze produktem lidové tvořivosti a trutnovských pověstí?
