Nemusí ležet v egyptské pyramidě, aby přežili staletí. Některá těla v českých kryptách zůstávají překvapivě zachovalá i stovky let po smrti. Nejde přitom o žádné tajemné balzamování ani o černou magii. O jejich osud se stará především příroda, a to suchý vzduch, proudění a specifické mikroklima. Jenže jakmile se v temné kryptě objeví seschlé lidské tělo, začne pracovat fantazie. A české mum

„Budeš se smažit v horoucích peklech!“ povykuje Markéta na o dvě generace mladší Barboru. Ta jí za chvíli slovní palbu opětuje. První je zarytá katolička, druhá přesvědčená kališnice. A každá z nich se usídlí na jedné z věží slavného hradu Trosky. Šlechtic Ota IV. z Bergova (1399–1452) patří mezi vůdce protihusitského boje. Za manželku má skutečně jistou

Střední Čechy se pyšní mnoha hrady, ale žádný nemá v sobě tolik tajemství jako hrad Kost. Tento gotický skvost, postavený ve 14. století, se tyčí na skalním ostrohu uprostřed lesů a od svého vzniku vzbuzuje údiv i respekt. Hrad je známý svou neobvyklou polohou, obklopují ho hluboké lesy a skalnaté útesy, což mu poskytuje přirozenou obranu, ale také dodává mystický nádech. Mnozí návštěvníci tvrd

Velcí ještěři jsou v minulosti spatřováni na mnoha místech České republiky a jde o jedny z nejslavnějších tvorů českého bájesloví.  Před tisíci lety sužují severovýchod naší země noční útoky draka, který rozrývá místní hřbitov a požírá těla nebožtíků. Nakonec je prý ve své jeskyni zabit místním uhlířem jménem Trut, jenž později založí město Trutnov. Legen

Krakonoš je vládce pohoří na severu Čech. Vousatá lidská postava s holí obchází krkonošské pahorky a střeží svůj rajón. Málokdo však ví, že Krakonoš je uměle vytvořeným pojmenováním.  Jeho předchůdcem je rýbrcoul. Lidé jej v průběhu staletí líčí různě. Obvykle má však lidskou podobu. První dochované vyobrazení pochází z mapy německého kartografa Martina H

Podle legend jsou satyrové či faunové lesní bytosti s tělem napůl lidským a napůl kozlím. Mytologie jim přiřkla prostopášné chování. V příbězích často vábí ženy a oddávají se hříšným radovánkám.  U nás se podle českého kronikáře Bohuslava Balbína (1621–1688) poslední přežívající satyrové objevují v 9. století na Olomoucku. Zde žijí v odlehlých lesích, k v

Vesnice Veselice je v současnosti částí východočeské obce Velká Jesenice. Kdysi zde stával hrad, který zanikl v šestnáctém století. Podle legend měla tato pevnost disponovat i systémem podzemních chodeb. Kam vedly? Co se v nich může nacházet? Archeologické průzkumy naznačily, že v lokalitě vesnice Veselice se mohlo nacházet i raně středověké hradiš

Na česko-polském pomezí najdeme obec, která je zmiňována již v 16. století. V malebné krajině Orlických hor vzniká později i barokní chrám, který plnil též funkci centra významného mariánského poutního místa. Jaké zázraky se zde odehrály? Tradice křesťanských poutí v Neratově, dnes části obce Bartošovice v Orlických horá

Žena v honosných drahých šatech vystupuje z kočáru. Vzápětí Markéta Salomena Slavatová ze Smiřic vchází do nádherné budovy východočeského zámku Náchod, který jí kdysi patřil. Co zde roku 1631 tak usilovně hledala?     Poslední dědička velmi zámožného šlechtického rodu Markéta Salomena Slavatová ze Smiřic (1597–asi 1650) se v uvedeném roce

Když byly na staveništi Fakultní nemocnice v Hradci Králové objeveny dva velké částečně opracované kmeny, vzbudilo to malou archeologickou senzaci. Odborníci totiž pracovali s hypotézou, že se jedná o nedokončený projekt pravěkých obřích člunů – monoxylů. Kdo je zde kdysi stavěl? Nalezené kmeny mají v součtu úctyhodnou váhu přesahující dvacet tun.