Noc, opuštěná hradní věž a v jejím okně náhle světlo, které tam nemá co dělat. Přesně tak začínají některé z nejpodivnějších českých hradních příběhů. Někdy jde o dávnou pověst, jindy o svědectví lidí, kteří tvrdí, že viděli něco, pro co dodnes nemají vysvětlení. Světlo je v těchto příbězích podivně častým průvodcem mezi světem živých a mrtvých. Jedna z nejpůsobivějších historek se váže ke zříc

Pod českými hrady se podle starých pověstí otevírají chodby, o jejichž konci nikdo nic jistého neví. Některé měly sloužit jako tajné únikové cesty, jiné jako skrýše pokladů a další možná existují jen v lidské fantazii. Jenže právě tam, kde se legenda potkává se skutečným podzemím, začíná být příběh opravdu znepokojivý. Když se řekne tajné podzemí, většině lidí okamžitě naskočí Trosky. Jenže nej

Přecházíme-li z české na polskou stranu Krkonoš, všimneme si brzy jedné záhady. Zatímco v Česku jsou dávní krkonošští prospektoři označováni jako Vlaši, přes kopec v Polsku se už mluví o Valonech? Na čí straně je pravda? Odkud pocházeli ti, se kterými jsou stále spojovány ukryté poklady? To, že Krkonoše už v 11. a 12. století vzbudily

Nemusí ležet v egyptské pyramidě, aby přežili staletí. Některá těla v českých kryptách zůstávají překvapivě zachovalá i stovky let po smrti. Nejde přitom o žádné tajemné balzamování ani o černou magii. O jejich osud se stará především příroda, a to suchý vzduch, proudění a specifické mikroklima. Jenže jakmile se v temné kryptě objeví seschlé lidské tělo, začne pracovat fantazie. A české mum

„Budeš se smažit v horoucích peklech!“ povykuje Markéta na o dvě generace mladší Barboru. Ta jí za chvíli slovní palbu opětuje. První je zarytá katolička, druhá přesvědčená kališnice. A každá z nich se usídlí na jedné z věží slavného hradu Trosky. Šlechtic Ota IV. z Bergova (1399–1452) patří mezi vůdce protihusitského boje. Za manželku má skutečně jistou

Střední Čechy se pyšní mnoha hrady, ale žádný nemá v sobě tolik tajemství jako hrad Kost. Tento gotický skvost, postavený ve 14. století, se tyčí na skalním ostrohu uprostřed lesů a od svého vzniku vzbuzuje údiv i respekt. Hrad je známý svou neobvyklou polohou, obklopují ho hluboké lesy a skalnaté útesy, což mu poskytuje přirozenou obranu, ale také dodává mystický nádech. Mnozí návštěvníci tvrd

Velcí ještěři jsou v minulosti spatřováni na mnoha místech České republiky a jde o jedny z nejslavnějších tvorů českého bájesloví.  Před tisíci lety sužují severovýchod naší země noční útoky draka, který rozrývá místní hřbitov a požírá těla nebožtíků. Nakonec je prý ve své jeskyni zabit místním uhlířem jménem Trut, jenž později založí město Trutnov. Legen

Krakonoš je vládce pohoří na severu Čech. Vousatá lidská postava s holí obchází krkonošské pahorky a střeží svůj rajón. Málokdo však ví, že Krakonoš je uměle vytvořeným pojmenováním.  Jeho předchůdcem je rýbrcoul. Lidé jej v průběhu staletí líčí různě. Obvykle má však lidskou podobu. První dochované vyobrazení pochází z mapy německého kartografa Martina H

Podle legend jsou satyrové či faunové lesní bytosti s tělem napůl lidským a napůl kozlím. Mytologie jim přiřkla prostopášné chování. V příbězích často vábí ženy a oddávají se hříšným radovánkám.  U nás se podle českého kronikáře Bohuslava Balbína (1621–1688) poslední přežívající satyrové objevují v 9. století na Olomoucku. Zde žijí v odlehlých lesích, k v

Vesnice Veselice je v současnosti částí východočeské obce Velká Jesenice. Kdysi zde stával hrad, který zanikl v šestnáctém století. Podle legend měla tato pevnost disponovat i systémem podzemních chodeb. Kam vedly? Co se v nich může nacházet? Archeologické průzkumy naznačily, že v lokalitě vesnice Veselice se mohlo nacházet i raně středověké hradiš