24. května 1665: Umírá Marie od Ježíše z Agredy, známá pro svou schopnost bilokace.
Domů     Náboženství a okultismus
Tajemství záhadné čekanky, rostliny označované za lék všech nemocí
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 19.5.2020
5.7tis
Květ čekanky. Wikimedia Commons
97
SDÍLENÍ
5.7tis
ZOBRAZENÍ

Moderní civilizace v minulém století zaměřila snahu léčit choroby fyzického těla hlavně směrem k chemickým lékům. Dnes se však stále častěji dostává ke slovu také tajemné umění našich prababiček – bylinkářství.

Léčivé bylinky mají totiž na lidské zdraví mnoho pozitivních účinků. Proč by tedy čekanka neměla chybět v žádné domácí lékárničce?

Květ čekanky. Wikimedia Commons Léčivé účinky mají všechny části čekanky, včetně listí. Foto: Wikimedia Commons Sušený kořen čekanky. Foto: Wikimedia Commons Čaj z čekanky příznivě ovlivňuje trávení a některé naše orgány. Foto: Wikimedia Commons
Léčivé účinky mají všechny části čekanky, včetně listí. Foto: Wikimedia Commons

Pocestník, cikorka, německá káva či koření sv. Petra – to jsou lidové názvy rostliny, známé pod botanickým názvem čekanka obecná (Cichorium intybus). Od starověku je považována za magickou bylinu s čarovnou mocí a zázračnými léčivými účinky.

Kněží ve starém Egyptě ji prý používali při náboženských rituálech, aby získali duchovní ochranu, a perští mágové z ní už před dvěma tisíciletími připravovali kouzelné nápoje. Ve středověku je čekanka označována za bylinku lásky, štěstí a úspěchu.

Čarodějnice ji údajně přidávají do magických lektvarů na získání lásky a traduje se, že kdo se natře čerstvou šťávou z čekanky, bude krásnější, získá oblibu u okolí a bude se ho držet štěstí i úspěch. Ještě v 19.

století lidé věří, že květy chrání pocestné, a proto si je poutníci připínají na hůl. Kořen čekanky, vytržený na Velký pátek, prý chrání majitele před bodnými i sečnými ranami, a dokonce má být schopen učinit člověka neviditelným!

Čekanka je však oblíbená i dnes – vyrábí se z ní náhražka kávy, tzv. cikorka, a někdy se přidává i do piva, protože má zlepšovat jeho chuť. Asi největší využití má ovšem díky svým léčivým účinkům. Někdy se dokonce tvrdí, že čekanka je lék na všechny nemoci!

Sušený kořen čekanky. Foto: Wikimedia Commons

PLEVEL PLNÝ UŽITEČNÝCH LÁTEK

Čekanka je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která je někdy považována za plevel. Dorůstá výšky až 1 metru a kvete překrásnými, většinou jasně modrými květy. „Ve volné přírodě je velmi hojná, roste v příkopech podél cest i železničních náspů, v lesích, na polích i lukách.

Je rozšířena téměř po celém světě a je výjimečná tím, že léčivé účinky mají všechny její části – kořen, nať, list i květ,“ uvádí pražský bylinkář Jan Rudčenko (*1980). Nať a listy je nejlepší trhat ještě před rozkvětem byliny, kořen zase na podzim po odkvětu a květy se ideálně sbírají krátce po rozkvětu, za suchého a slunečného počasí kolem poledne, kdy je podíl účinných látek v rostlině nejvyšší.

„Sušení se doporučuje na stinném a vzdušném místě v tenkých vrstvách, kořen je dobré rozkrájet na menší části. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 50 stupňů Celsia. Vzniká sušina téměř bez pachu a s nahořklou chutí, která se skladuje v uzavřených nádobách na suchém a stinném místě,“ radí bylinkář.

Z účinných látek čekanka obsahuje například hořčiny, inulin a intybin, silice a třísloviny, cholin, arginin a velké množství minerálních látek. A jak léčivou moc čekanky co nejlépe využít?

Čaj z čekanky mimo jiné příznivě ovlivňuje trávení i některé naše orgány. Foto: Wikimedia Commons

BYLINKA MNOHA ÚČINKŮ

Účinné látky čekanky lze využít zevně i vnitřně. Při vnitřním užití ve formě čaje či nálevu má silné močopudné, žlučopudné a projímavé účinky. Příznivě ovlivňuje trávení, ale také činnost jater, sleziny, žlučníku, slinivky i krevního řečiště včetně srdce.

„Zlepšuje látkovou výměnu a užívá se při léčbě žlučových a ledvinových kaménků, zánětech močových cest, nechutenství a zácpě, čistí krev a léčí i záněty zažívacího ústrojí. V játrech navíc působí jako protijed při otravách, třeba zkaženými potravinami,“ vypočítává Rudčenko.

Užívání čekanky pomáhá i při léčbě žaludečních vředů, žloutenky a je využívána i jako doplňková výživa pro diabetiky. Ve formě obkladů či masti léčí vyrážky, ekzémy, opruzeniny, vředy, opuchliny, otoky i záněty kloubů.

„Nálev z květů se užívá k vyplachování očí při zánětu spojivek, očních víček, rohovky či duhovky. Aplikace čerstvé šťávy z kořene podporuje růst vlasů a obklady z natě a kořene posilují pokožku a pomáhají proti tvorbě vrásek,“ dodává bylinkář.

Navíc se užívá jako léčivý prostředek při angíně a zánětech horních cest dýchacích, ale funguje rovněž jako prostředek na zklidnění nervové soustavy. No, není to zázračná bylinka?

Lenka Kabeláčová

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 444
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Eva Soukupová 23.5.2022 1.5tis
Podle některých svědectví italské světec Pio z Pietrelciny levitoval a měl také schopnosti jasnozřivosti a bilokace, která mu umožňovala být na dvou místech zároveň. Nejvíce kněze proslavila jeho stigmata. Krvácení z ran Kristových se u něj objevuje dlouhých 40 let a vysvětlit ho nedokáží ani zarytí skeptikové. Italský kněz svatý Pio z Pietrelciny (1887–1968), vlastním […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.3tis
Ježíš Kristus je bezesporu jednou z nejdůležitějších osobností posledních dvou tisíciletí. Historici se přou, zda vůbec existoval a snaží se odkrýt i důvody jeho konání. Byl opravdu tím Mesiášem, kterého Židé toužebně očekávali? Odkud se Ježíš vzal, kdo byl a jaké mysterium jej obklopuje? Modlí se k němu miliony lidí. Zřejmě neexistuje člověk, který by o něm alespoň […]
od Jan Šedivý 20.5.2022 872
Poprvé se do naší země dostala víra Bahá’í v roce 1926 s americkou novinářkou Marthou Rootovou (1872–1939). Ta s učením seznámila i Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937) a Edvarda Beneše (1884–1948) Beneš o víře poznamenal: „Bahá’í učení je jedním z velkých nástrojů pro konečné vítězství ducha a humanity.“ Komunistický odpor Po druhé světové válce se pokusili stoupenci Bahá’í u nás společenství registrovat, ale […]
od Adriana Vojtíšková 15.5.2022 1.6tis
Přestože hon na čarodějnice je nejurputnější v 16. až 18. století, také ve 20. století ještě někteří lidé podléhají pověrčivosti a strachu z ďábelských sil.   Belgičanka Martha Minnen stane v roce 1950 před soudem ve městě Turnhout. Její sousedé Victor a Marie Deckxovi ji totiž obviňují z toho, že je čarodějnice a prý ji […]