Když k budoucímu knížeti Přemyslovi Libušini poslové přišli, pozdravili ho: „Muži blažený, kníže nám bohy souzený, buď zdráv a vítej! Pusť voly, roucho změn, na kůň se rač posadit a s námi jeti.
Kněžna Libuše a všechen národ Čechův ti vzkazují, abys s námi přijel a přijal vládu tobě a tvým potomkům souzenou“, zdůrazňuje Jirásek. Co říkají kronikáři a historikové na to, kdo je Přemysl Oráč?
Kronikář Kosmas (1045–1125) se ve své kronice o době bájných knížat nerozepisuje.
Pro nás je historicky doloženou událostí teprve křest knížete Bořivoje I. (852/855–888/890) roku 874. Před ním tu ale bylo i se zakladatelem rodu Přemyslem osm pohanských knížat: Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.
Moravský historik Jaroslav Zástěra (1921–2001) zastává v 80. letech 20. století názor, že Sámo a Přemysl Oráč jsou jedna osoba. Podle jeho analýzy maleb Přemyslovců ve znojemské rotundě sv. Kateřiny jde o Sámovy potomky!
Zbytky malby v rotundě, na kterých se podařilo odhalit ultrafialovými paprsky slova „Zamo“ a „Metode fondit“, jsou pro historika Zástěru potvrzením jeho teorie.
Nápis „Zamo“ pod kresbou Přemysla Oráče je prý Sámovo jméno a „Metode fondit“ dokládá, že rotundu založil sám biskup Metoděj (815–885).
Panuje-li Sámo 35 let, jak tvrdí Fredegarova kronika ze 7. století, a vláda každého z ostatních knížat trvá cca 25 let, celé období zahrnuje přes 200 let. Přemyslovo panování zde souhlasí se Sámovou vládou.
Z toho podle historika Zástěry vyplývá, že Přemyslovci u nás vládnou už v 7. století!
Lidé se tehdy ale dožívali nízkého věku, proto je doba vlády knížat určitě kratší. Pravděpodobnější proto je, že Přemysl Oráč panoval někdy v polovině 8. století.
Znojemská rotunda podle archeologů pochází z období vlády knížete Břetislava I. (1002/1005–1055) v letech 1021–1037. Navíc, porovnáme-li Fredegarovu kroniku s Kosmovou, vypadá spojení Přemysla se Sámem nepravděpodobně.
Kosmas Přemysla líčí jako slovanského vládce, Sámo je ale franský kupec – cizinec.
Podle Kosmy jsou Přemysl s Libuší zakladatelé Prahy po velké morové ráně, Fredegar ale žádnou podobnou událost nepopisuje. Kosmas zdůrazňuje Přemysla jako sjednotitele Čechů, nezmiňuje se ale o žádných válkách s Avary, a těch se Sámo účastní. Kosmas vůbec o Sámově říši nemluví – Přemysl vládne dávno po Sámově smrti.
