Po otevření 63 hrobek v Údolí králů na západním břehu řeky Nil na badatele až na výjimky nečekal žádný objev, byly totiž prázdné. Kam se všechny mumie poděly?
O asi 5 kilometrů dále se rozkládá údolí, o němž se předpokládalo, že nic neskrývá, ale chyba lávky. Roku 1890 zde byl pastevcem nalezen v trhlině jednoho útesu vchod do jeskyně.
Úchvatná podívaná
Po vstupu do jeskyně se odkryla zhruba 61 metrů dlouhá chodba vytesaná ve skále, na jejím konci se nacházely ostatky více než 50 osob, včetně velkých faraonů.
Podle odhadů se jednalo o skrýš, která sloužila chrámovým kněžím z Luxoru, ti se snažili mumie ochránit před zloději tím, že je ukryli. Lupiče totiž od krádeže neodradí ani obinadla, která sundají jen proto, aby se dostali ke vzácným šperkům.
Ostatky panovníků s nejrůznějšími soškami, vázami a ozdobami byly několikrát přemisťovány, až nakonec skončily ve úkrytu v údolí Dér el Bahrí.
K objevům může dojít i dál
Pasák koz, který jeskyni objevil, si byl moc dobře vědom toho, jak vzácný nález se mu podařil.
Po dobu deseti let prodával na trhu se starožitnostmi předměty ze skrýše, pak ale jeho činnost upoutala pozornost Egyptské památkové správy, která se podivovala nad tím, že se na trhu objevily dosud neznámé předměty z dob vlády faraonů 18. až 20. dynastie, dokonce i mumie.
Archeolog německého původu Emile Brugsch (1842-1930) s pomocí egyptských kolegů velmi záhy odhalil stopu vedoucí k „lupiči“ a následně mohl na vlastní oči spatřit jeskynní úkryt.
