19. ledna 1809: V americkém Bostonu přichází na svět Edgar Allan Poe, autor mnoha děsivých příběhů.
Domů     Neobjasněné události
Katedrála Notre-Dame v Chartres a tajemství jejího labyrintu!
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 27.12.2021
2.9tis
Katedrála v Chartres. FOTO: Olvr / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
291
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Tisíce gotických soch mlčenlivě shlíží uvnitř obrovské, masivní katedrály vystavěné na přelomu 12. a 13. století v historickém městě Chartres, vzdáleném asi 90 km jihozápadně od Paříže. Je mnohem robustnější než jí podobné stavby, a také temnější…

Katedrála v Chartres. FOTO: Olvr / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Záhadný labyrint v Chartres. FOTO: Daderot / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Barevné vitráže propouští méně světla a jen podtrhují dojem neměnné, pevně stojící věčnosti, která k člověku v přítmí promlouvá. Na tomto místě byla původně druidská svatyně a ozvěny pohanství zde nacházíme dodnes.

Jen díky shodě okolností se podařilo zachovat výtvor, díky kterému je Notre-Dame v Chartes proslulý po celém světě – kruhový labyrint vsazený do podlahy, jehož cesta je 262 metrů dlouhá. Takové labyrinty původně bývaly vcelku běžné, než se je církev rozhodla zakázat, právě kvůli pohanské symbolice.

Jenže v malém městečku Chartres tento příkaz vykonat nemohli, neměli čím novou podlahu zaplatit. Dodnes se tam proto labyrint nachází a svojí mystickou energií přitahuje spousty návštěvníků.

Záhadný labyrint v Chartres. FOTO: Daderot / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

K čemu labyrint sloužil?

V labyrintu se údajně po kolenou šinuli poutníci při svých modlitbách a připomínali si tak Ježíšovu křížovou cestu, probíhaly zde i další středověké náboženské rituály, s jejichž pomocí měli účastníci najít pomyslnou cestu ke spáse.

Uprostřed bludiště se prý dřív nacházel mosazný ornament symbolizující Krista a osvícení. Podle jiné verze tam byla velká měděná deska, na níž hrdina z řeckých mýtů Theseus zabíjel asi nejslavnějšího tvora, který se kdy v nějakém labyrintu pohyboval – bájného Minotaura, stvoření s lidským tělem a býčí hlavou.

Jaká je pravda? Potvrdit lze snad jen souvislost mezi růžicí v labyrintu a velkým rozetovým oknem nad ním, které vypráví příběh Posledního soudu.

Okno představuje nebe a labyrint peklo, kterým musel Ježíš projít, aby dosáhl vzkříšení. Velikostně by pak okno dokonale zakrylo kruhový střed labyrintu, dnes už prázdný, kam čas od času pravidelně míří i sluneční paprsky.

Někdo v nich vidí tzv. Boží světlo, proto labyrint považují za zdroj energie. Když jím prý projdou, povznese se jejich existence na vyšší úroveň.

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 19.1.2022 73
Majestátní Boeing 377 Stratocruiser se pyšní přezdívkou Romance v oblacích. Letecká společnost Pan America v něm jako první aerolinka nabízí luxusní cesty kolem celého světa. A právě během jedné z nich, 8. listopadu 1957, se romance změní v horor. Co přesně se stalo, nikdo netuší, ale stroj se 44 lidmi na palubě navždy zmizí z […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 837
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 1.9tis
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.9tis
Rok 1946 nebyl pro Evropu jednoduchým obdobím. V paměti byly stále hrůzy druhé světové války, avšak vztahy mezi bývalými spojenci značně ochladly. Studená válka a železná opona se už chystaly rozdělil svět na dva mocenské bloky. Do takové atmosféry začaly ze Švédska přicházet stále další a další hlášení o pozorování neznámých raket. Začalo se jim říkat […]
od Adriana Vojtíšková 13.1.2022 2.9tis
Někdejší první dáma Argentiny Eva Perón (1919–1952) umírá jako teprve třiatřicetiletá na rakovinu dělohy roku 1952 v Buenos Aires…     Když populární Evita zemřela, bylo rozhodnuto, že její tělo bude odborně nabalzamováno. Její manžel, argentinský prezident Juan Domingo Perón (1895–1974) si poté vzal Evitino tělo s sebou do exilu, který trávil postupně ve Venezuele, […]