Náchodský zámeček z vršku kulatého, a už mě, má milá, vezou, vezou z něho: zpívá se v jedné lidové písničce. Ze státního zámku v Náchodě můžete nejen odjet, ale i odejít. Po silnici, po schodišti, nebo i tajnou chodbou.

Zaujala vás třetí varianta?

<>

◀▶

Náchod je historické město, které bylo strážcem důležité obchodní stezky vedoucí na území dnešního Polska. Svůj rozmach ovšem spojuje Náchod až s průmyslovou revolucí, takže křivolaké pitoreskní uličky středověkého městského jádra tady určitě nenajdete.

O to větší zájem však u místních badatelů a části veřejnosti vzbuzuje eventualita, že něco podstatného z historie města je zatím stále ukryto pod zemí.

Středověké podzemí

Řeč je o dosud neobjeveném rozsáhlém náchodském podzemí, včetně tajné chodby, která má spojovat náchodský zámek s centrem města, konkrétně pak kostelem sv. Vavřince. Zastánci teorie rozsáhlého náchodského podzemí spojují existenci labyrintu středověkých štol s budováním města v době vlády Jana Lucemburského.

Za tohoto panovníka první poloviny čtrnáctého století měla být nejen zdvižena fortifikace hradeb, ale i vyhloubeny podzemní chodby sloužící pro případ obléhání města nepřítelem. Chodby v Náchodě jsou nyní zaměřovány metodami psychometrie – proutkařením.

Objevily se i dílčí pokusy lokalizovat středověké štoly pomocí moderních přístrojů geologického průzkumu.

Romantika versus archeologie

Hodně zastánců teorie rozsáhlého náchodského podzemí se dovolává i Jana Karla Hrašeho (1840 – 1907) ředitele náchodských škol, nadšeného historika a zakladatele náchodského muzea. Hrašeho zevrubné historické práce dokonce hovoří o chodbě, která spojovala lokalitu dnešního náchodského zámku s nepříliš vzdálený vrchem Homolka, kde se měl nacházet nejstarší náchodský hrad.

Autorova lokální vlastivědná historiografie však mnohdy pracovala s romantizujícími představami, jejichž predikce pozdější archeologické průzkumy buď nepotvrdily či přímo vyvrátily.

Svědek Mléčko

Informace o náchodském podzemí a o tajné chodbě ze současného zámku (tehdy hradu) se objevují i v pojednáních o historii města v patnáctém století, kdy zde řádil žoldnéř ve službách polského krále, táborský hejtman Jan Kolda ze Žampachu.

Tomu se mělo podařit při obléhání hradu záhadně uniknout a vyhnout se tak zajetí. Pověst z Náchoda zmiňuje, že jedině jakýsi náchodský měšťan Matěj Mléčko věděl, jakým způsobem Kolda uprchl, to jest znal také tajnou chodbu.

Mohli bychom tuto informaci přidat k dalším romantický pověstem, nebýt toho, že i solidní historické práce potvrzují, že v roce 1456 v Náchodě opravdu žil ctihodný měšťan Matěj Mléčko.

Epilog

Z náchodského zámku tak stále můžete odejít „po svých“, ale nikoli tajnou chodbou. Traduje se ovšem, že potomci šlechtického rodu Schaumburg – Lippe , který do zestátnění v roce 1945 vládl náchodskému zámku, o takové chodbě slýchali jako děti.

A dost možná, že spolu s písničkou o náchodském zámku z vršku kulatého…