27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Tajná zbraň Byzantské říše: Jaké bylo její složení?
Petr Koutský
od Petr Koutský 6.12.2017
3.6tis
489
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Jednalo se o vysoce účinný prostředek zkázy, před nímž se třásli všichni nepřátelé Východořímské říše. Šlo o jakéhosi předchůdce plamenometu– avšak zřejmě mnohem ničivějšího! Proč dodnes nevíme z čeho se vyráběl takzvaný řecký oheň?

Několik desítek válečných arabských lodí se přibližuje k pobřeží byzantské Konstantinopole (pozn. redakce – dnešnímu Istanbulu). Zatímco se chystají k drtivému útoku, vzduchem zaburácí zvuk podobný hromu.

Ještě než se posádky lodí stačí vzpamatovat, trupy mnoha lodí stravují ničivé plameny. Psal se rok 717. A tajemná zápalná substance hořela i na hladině a přinášela zkrázu všem útočníkům!

PŘEKVAPENÍ PRO SARACÉNY

Řecký nebo také tekutý oheň byl vysoce zápalnou látkou, která se vždy vznítila ve spojení se vzduchem a dokázala prý hořet i pod vodou. Ať už jsou některé zprávy o ní přehnané nebo ne, podle dopadu na historii muselo jít o zcela revoluční a podivuhodnou zbraň!

Východořímská říše, nazývaná také Byzanc, vděčila za svou dlouhou existenci na neklidném rozhraní Asie a Evropy mimo jiné tomuto předchůdci plamenometu!

CIZÍ VOJSKA NEMĚLA ŠANCI?

Směs chemických substancí, z níž se zbraň vyráběla, zřejmě vynalezl kolem roku 673 syrský uprchlík KALLINIKOS Z HELIOPOLE. Podle jiných názorů je recept na řecký oheň mnohem starší  – má pocházet ze slavné Alexandrijské knihovny.

Ta ve starověku shromažďovala velkou část tehdejších znalostí. Zajímavé je, že se zánikem Alexandrijské knihovny se navždy ztratilo i mnoho dalších podivuhodných znalostí starověku.

Konstantinopol, rekonstruovaná část theodosiánských hradeb.

Řecký oheň několikrát prokázal svou  děsivou účinnost. Roku 678 pomocí něj dokázali málo početní obránci Konstantinopole ubránit své město před několikanásobnou přesilou arabských útočníků. Stejná situace se opakovala i při dalším arabském útoku v letech 717 až 718, kdy díky řeckému ohni lehla popelem část posádek lodí Saracénské flotily, nebo při nájezdu vojska kyjevského knížete Igora na Konstantinopol roku 941.

DOSLOVA DRAČÍ ZKÁZA?

„Hluk, který tropil, byl jako hřmění a vypadal jako drak… V noci svítil tak, že jsme mohli vidět předměty v našem táboře tak jasně, jako za dne,“ vzpomínal francouzský účastník sedmé křížové výpravy – rytíř JEAN DE JOINVILLE (1224 – 1317) na účinky řeckého ohně.

Ten decimoval v polovině 13. století také francouzské rytíře při obléhání Konstantinopole. Proč? Někteří Evropané totiž záviděli tomuto městu jeho nesmírné bohatství, a namohli vystát volnomyšlenkářství zdejších císařů v otázkách víry, což jim zavdalo záminky k útokům na tuto metropoli.

Ale zpět k záhadné zbrani Východořímské říše. Nádoby, obsahující vysoce hořlavou směs, byly pomocí katapultů vrhány z hradeb mezi zoufalé křižáky, kteří proti ní neznali žádnou účinnou obranu. Později byla pomocí dmychadel a pump stříkána z hradeb, lodí i vozů mezi nepřátele, kde způsobovala nesmírnou zkázu – rychlé shoření útočníků a paniku.

SKLÁDAL SE ZE SÍRY A ASFALTU?

Podle některých záznamů se totiž řecký oheň dal uhasit pouze octem nebo močí, a hořel velmi spalujícím žárem. Z čeho se skládal? To dodnes není jisté, neboť jeho výroba a složení bylo nejpřísněji střeženým státním tajemstvím mocné Byzance.

Odhaduje se, že mohl  obsahovat ropu, pryskyřici, asfalt, koudel, vápno, ledek, síru a další tajné příměsi.  Jisté je, že se muselo jednat o vysoce hořlavou směs , která zároveň musela být vysoce stabilní – pokud připustíme její hoření i pod vodou. Můžeme současně předpokládat, že ono burácení způsobovalo roztahování hořících plynů.

Silná Byzantská říše s pomocí tekutého ohně vyhrála množství pozemních i námořních bitev. Avšak roku 1453 čelila Konstantinopol tak silnému ataku tureckých vojsk, že jeho obráncům nepomohla ani tato tajná zbraň. Po dobytí města Turky tak zaniká nejen Byzantská říše, ale navždy se ztrácí i znalost tajemné receptury řeckého ohně. Přes mnohé pokusy nebyla nikdy zcela odhalena…

Úvodní fotka je pouze ilustrační. Foto: flamethrowerplans.com, wikipedie
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.8tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.2tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.5tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.4tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]