24. září 1952: Z torontského letiště je ukradeno šest boxů plných zlatých cihel, které už se nikdy nenajdou.
Domů     Záhady historie
Tajná zbraň Byzantské říše: Jaké bylo její složení?
Petr Koutský
od Petr Koutský 6.12.2017
3.6tis
489
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Jednalo se o vysoce účinný prostředek zkázy, před nímž se třásli všichni nepřátelé Východořímské říše. Šlo o jakéhosi předchůdce plamenometu– avšak zřejmě mnohem ničivějšího! Proč dodnes nevíme z čeho se vyráběl takzvaný řecký oheň?

Několik desítek válečných arabských lodí se přibližuje k pobřeží byzantské Konstantinopole (pozn. redakce – dnešnímu Istanbulu). Zatímco se chystají k drtivému útoku, vzduchem zaburácí zvuk podobný hromu.

Ještě než se posádky lodí stačí vzpamatovat, trupy mnoha lodí stravují ničivé plameny. Psal se rok 717. A tajemná zápalná substance hořela i na hladině a přinášela zkrázu všem útočníkům!

PŘEKVAPENÍ PRO SARACÉNY

Řecký nebo také tekutý oheň byl vysoce zápalnou látkou, která se vždy vznítila ve spojení se vzduchem a dokázala prý hořet i pod vodou. Ať už jsou některé zprávy o ní přehnané nebo ne, podle dopadu na historii muselo jít o zcela revoluční a podivuhodnou zbraň!

Východořímská říše, nazývaná také Byzanc, vděčila za svou dlouhou existenci na neklidném rozhraní Asie a Evropy mimo jiné tomuto předchůdci plamenometu!

CIZÍ VOJSKA NEMĚLA ŠANCI?

Směs chemických substancí, z níž se zbraň vyráběla, zřejmě vynalezl kolem roku 673 syrský uprchlík KALLINIKOS Z HELIOPOLE. Podle jiných názorů je recept na řecký oheň mnohem starší  – má pocházet ze slavné Alexandrijské knihovny.

Ta ve starověku shromažďovala velkou část tehdejších znalostí. Zajímavé je, že se zánikem Alexandrijské knihovny se navždy ztratilo i mnoho dalších podivuhodných znalostí starověku.

Konstantinopol, rekonstruovaná část theodosiánských hradeb.

Řecký oheň několikrát prokázal svou  děsivou účinnost. Roku 678 pomocí něj dokázali málo početní obránci Konstantinopole ubránit své město před několikanásobnou přesilou arabských útočníků. Stejná situace se opakovala i při dalším arabském útoku v letech 717 až 718, kdy díky řeckému ohni lehla popelem část posádek lodí Saracénské flotily, nebo při nájezdu vojska kyjevského knížete Igora na Konstantinopol roku 941.

DOSLOVA DRAČÍ ZKÁZA?

„Hluk, který tropil, byl jako hřmění a vypadal jako drak… V noci svítil tak, že jsme mohli vidět předměty v našem táboře tak jasně, jako za dne,“ vzpomínal francouzský účastník sedmé křížové výpravy – rytíř JEAN DE JOINVILLE (1224 – 1317) na účinky řeckého ohně.

Ten decimoval v polovině 13. století také francouzské rytíře při obléhání Konstantinopole. Proč? Někteří Evropané totiž záviděli tomuto městu jeho nesmírné bohatství, a namohli vystát volnomyšlenkářství zdejších císařů v otázkách víry, což jim zavdalo záminky k útokům na tuto metropoli.

Ale zpět k záhadné zbrani Východořímské říše. Nádoby, obsahující vysoce hořlavou směs, byly pomocí katapultů vrhány z hradeb mezi zoufalé křižáky, kteří proti ní neznali žádnou účinnou obranu. Později byla pomocí dmychadel a pump stříkána z hradeb, lodí i vozů mezi nepřátele, kde způsobovala nesmírnou zkázu – rychlé shoření útočníků a paniku.

SKLÁDAL SE ZE SÍRY A ASFALTU?

Podle některých záznamů se totiž řecký oheň dal uhasit pouze octem nebo močí, a hořel velmi spalujícím žárem. Z čeho se skládal? To dodnes není jisté, neboť jeho výroba a složení bylo nejpřísněji střeženým státním tajemstvím mocné Byzance.

Odhaduje se, že mohl  obsahovat ropu, pryskyřici, asfalt, koudel, vápno, ledek, síru a další tajné příměsi.  Jisté je, že se muselo jednat o vysoce hořlavou směs , která zároveň musela být vysoce stabilní – pokud připustíme její hoření i pod vodou. Můžeme současně předpokládat, že ono burácení způsobovalo roztahování hořících plynů.

Silná Byzantská říše s pomocí tekutého ohně vyhrála množství pozemních i námořních bitev. Avšak roku 1453 čelila Konstantinopol tak silnému ataku tureckých vojsk, že jeho obráncům nepomohla ani tato tajná zbraň. Po dobytí města Turky tak zaniká nejen Byzantská říše, ale navždy se ztrácí i znalost tajemné receptury řeckého ohně. Přes mnohé pokusy nebyla nikdy zcela odhalena…

Úvodní fotka je pouze ilustrační. Foto: flamethrowerplans.com, wikipedie
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.9.2022 1.4tis
Rok 1948 byl nervózní dobou nejen v našich zeměpisných šířkách, ale i ve Spojených státech. Rozbíhala se epocha studené války, a tak klidu nepřidalo, když se u přísně střežených laboratoří v Los Alamos objevily záhadné světelné úkazy. Přiletěli jimi na exkurzi sovětští špióni, nebo se pod prsty tamních vědců chtěli podívat jejich mimozemští kolegové? Podivná létající zelená […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.7tis
Hitlerovi inženýři za války vkládají veškeré úsilí do vývoje „wunderwaffe“, zázračné zbraně, která nemá obdoby. Jejich inovativní přístup dalece předčí svou dobu, díky čemuž prý zvládnou navrhnout a sestrojit dosud nevídané akustické zbraně. Jakkoliv zavrženíhodné činy nacistická třetí říše pod vedením diktátora Adolfa Hitlera (1889–1945) páchá, nelze jí upřít neskutečný bleskový technologický vývoj, který se […]
od Eva Soukupová 23.9.2022 1.8tis
Hora, na které se údajně začaly psát dějiny českých zemí, je obklopena řadou pověstí a záhad. V okolí Řípu bývají často pozorovány podivné světelné jevy a piloti malých letadel při přeletu nad Řípem údajně zaznamenávají nevysvětlitelné poruchy přístrojů. Nad plochou krajinou Středočeské tabule vystupuje už z velké dálky viditelný 455 metrů vysoký kopec. Tím je […]
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022 2.1tis
Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…     Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických […]
od Mirek Brát 22.9.2022 2.4tis
Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví? Odysseia je […]