Středověký řád templářů je spojován s řadou záhad a nezodpovězených otázek. Olej do ohně přilévá i nedávný objev jeskynního systému, který byl templáři využíván. Podle některých teorií podzemní labyrint sloužil také pohanům a druidům.

Co přesně se v chladných jeskyních odehrávalo?

Za nenápadnou králičí norou v hustém lese se skrývá tajný a nepoznaný svět. Zní to jako začátek slavného příběhu o Alence v říši divů, přesto však jde o holou skutečnost. V obci Shifnal britského hrabství hrabství Shropshir severozápadně od Birminghamu pod tamním lesem a zemědělským polem, leží ukryty nedotčené jeskyně.

Údajně jsou staré asi 700 let a jsou často spojovány s tajemným rytířským řádem templářů, který vznikl počátkem 12. století.

Jeho původním účelem je ochrana poutníků z Evropy, později se z nich stávají ochránci nové založeného Jeruzalémského království a nakonec podle některých teorií dokonce i strážci nejcennějších křesťanských relikvií, především Svatého grálu.

Po dvou staletích je řád náhle rozpuštěn. Říká se však, že prakticky nezanikl a vzácné relikvie možná střeží dodnes. Jakou roli v jejich působení mohly podzemní tunely hrát?

Kdo se o ně stará?

Za otvorem, kterým se dospělý člověk jen těsně protáhne, a který byl donedávna považován za králičí noru u Shifnalu, se ukrývá fascinující podzemní komplex spletitých chodeb, výklenků a úkrytů. Zvěsti o tajných templářských chodbách mezi místními kolují už dlouhá léta.

Ani jejich poloha nebyla zcela neznámá, ale až nyní se birminghamský fotograf Michael Scott rozhodl spustit se do nory a ukázal podzemí v plné kráse. K překvapení všech dávné chodby působí dojmem, jako by o ně někdo neustále pečoval.

Jenže kdo?

Podle převažujících názorů jsou uměle vytvořené chodby staré asi 700 let. Řád templářů, který s nimi je spojován, byl ale před více než 700 lety rozpuštěn, zřejmě v důsledku nekalých intrik, bojů o moc a přízeň politiků i církevních představitelů a v neposlední řadě také o majetek řádu.

Znamená to, že templáři se museli v chodbách usadit záhy po svém rozpuštění, nebo krátce před ní, když už nejspíš tušili, k čemu se schyluje. Mohou tyto chodby být jedním z jejich posledních působišť?

Úkryt, nebo svatyně?

Rytíři templu jsou jedním nejmocnějších středověkých řádů. Jejich pád zapříčinila mnohá nařčení z hereze a uctívání ďábla. Všech obvinění jsou templáři časem zbaveni, ale řád už je tou dobou rozpuštěn.

Jeho členové však ve svých aktivitách údajně pokračují. Jejich primární rolí byla ochrana poutníků. K tomu také měly sloužit i tajné chodby u Shifnalu.

„Historici věří, že původní účel tajných tunelů bylo chránit poutníky před zloději a bandity na cestě do Jeruzaléma. Tunely jsou plné skrýší a byly pravděpodobně používány také pro bohoslužby,“ míní americký novinář Brett Tingley. Zároveň ale upozorňuje, že tyto svatyně zřejmě byly využívané k tajným rituálům. A zřejmě nejen templáři. „Místní pověsti naznačují, že tunely byly také použivány také druidy a pohansky během rituálů v období slunovratů,“ tvrdí Tingley. Znamená to, že tajné jeskyně mají mnohem delší historii, než je dosud známo?