Zemřel roku 885 a podle staroslověnských pramenů spočinul ve významném moravském chrámu. Kde tento kostel stál a kam se poděly ostatky muže, který spolu s bratrem Cyrilem změnil duchovní dějiny Slovanů?

Pátrání po hrobu svatého Metoděje zavádí historiky do okolí Velehradu, k dávným hradištím i do míst, kde se pověsti střetávají s tvrdými archeologickými důkazy. Definitivní odpověď zatím chybí.

Vybavíme si Moravu na sklonku 9. století. Metoděj (815-885), arcibiskup a pokračovatel díla soluňských bratrů, umírá 6. dubna 885. Jeho životopis, známý jako Život Metodějův, přináší stručnou, ale zásadní informaci:

učedníci ho pohřbívají v takzvaném kapitulním neboli sněmovním chrámu. Další staroslověnský text přidává mnohem konkrétnější vodítko. Metoděj má ležet ve velkém moravském chrámu po levé straně za oltářem svaté Bohorodičky, tedy Panny Marie.

Zní to jako přesná mapa k dávnému hrobu. Jenže chybí to nejdůležitější, jméno místa, kde chrám stál. Tato mezera otevírá prostor pro staletí dohadů, odvážných hypotéz i neúspěšných vykopávek.

Velehrad, který možná není tím pravým

Po staletí se pozornost obrací k Velehradu. Jenže v této záhadě číhá historický paradox: dnešní Velehrad s bazilikou a klášterním areálem není prokazatelně totožný s hlavním centrem Velké Moravy, které znali Cyril a Metoděj.

Archeologové hledají někdejší Veligrad především v prostoru Starého Města a Uherského Hradiště. Do úvah vstupují také Mikulčice, kde vykopávky odhalují rozsáhlé velkomoravské sídliště s řadou kostelů.

Ani zde se však zatím nepodařilo objevit hrob, který by bylo možné bezpečně připsat Metodějovi. Samotná existence velkolepé baziliky totiž ještě nedokazuje, že právě v ní spočinul slavný arcibiskup.

Hradiště svatého Klimenta: stopa, nebo jen legenda?

Zvláštní místo v pátrání zaujímá hradiště svatého Klimenta u Osvětiman, ukryté v lesích Chřibů. Jeho opevnění i pozůstatky kostela připomínají dobu, kdy se na Moravě šířilo křesťanství.

Podle místní tradice zde působil Metoděj, mohl tu existovat církevní areál a právě zde mohl být věrozvěst pohřben. V 19. a na počátku 20. století se místo stává cílem opakovaných výzkumů. Nálezy lidských kostí však nepřinášejí důkaz, který by záhadu rozluštil.

Slovácké muzeum upozorňuje, že velkomoravská zděná stavba na hradišti dosud není jednoznačně prokázána a spojení místa s Metodějovým hrobem zůstává nedoložené.

Do dějin pátrání navíc vstupuje i údajný Metodějův náhrobek objevený ve 30. letech 20. století, který odborníci označí jako padělek.

Záhada přetrvává

Metodějův hrob tak zůstává jednou z nejpřitažlivějších záhad velkomoravských dějin. Ne proto, že by bylo nutné hledat v nadpřirozených vysvětleních, ale protože se dochovalo příliš málo zpráv a archeologické stopy zatím neumožňují jednoznačný závěr.

Nový objev může jednou změnit pohled na celou otázku. Do té doby je třeba rozlišovat mezi tím, co říkají středověké texty, co naznačuje archeologie a co uchovává lidová tradice.

Skutečné místo posledního odpočinku slovanského věrozvěsta možná stále leží pod moravskou půdou, jeho totožnost ale nikdo spolehlivě nepotvrdil.