12. srpna 1831: Narodila se Helena Blavatská, zřejmě největší okultistka všech dob.
Domů     Neobjasněné události
Upíři jsou skuteční! Vědci vysvětlili jejich původ!
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 14.5.2018
6.3tis
301
SDÍLENÍ
6.3tis
ZOBRAZENÍ

Bojíte se upírů? Nahání vám strach a husí kůži pověst o hraběti Drákulovi? Pak byste měli vědět, že na tomto i dalších jemu podobných příbězích je pravdy více, než si nejspíš myslíte. Žijí tedy upíři dodnes mezi námi? A co na ně říká věda? 

Samotné slovo „upír“ je pravděpodobně slovanského původu. Někteří jazykovědci je ale také spojují s turkickým označením čarodějnice. Obměna „vampýr“, používaná v neslovanských jazycích, se poprvé objevila v 17.

století v německých zemích. Odtud se pak rozšířila dál na západ.

DÍTĚ ZPLOZENÉ DÉMONEM

Nejranější zmínka o upírech, jak je známe dnes, se objevila v 18. století v Anglii. Tehdy měli podobu hubených a pobledlých tvorů, kteří po nocích vylézali na hřbitovech z hrobů a živili se krví nebohých lidí.

Úplně první pověsti o upírech se však objevily o mnoho století dříve, jejich historie sahá přes antické Řecko až kamsi do Babylonu. V původní mytologii Slovanů se pak upírem stal člověk, který zemřel nečistým způsobem.

Nejčastěji to byl tedy sebevrah, popravený zločinec, čaroděj praktikující černou magii nebo oběť takového čaroděje. Upírem bylo také dítě zplozené při koitu čarodějnice s démonem.

NEŠLO O PROKLETÍ, ALE O NEMOC!

Ačkoli by se mohlo zdát, že příběhy o upírech jsou pouhé báchorky, které časem zlidověly, opak je pravdou. Je na nich mnohem více pravdy, než bychom čekali. Vědci totiž přišli na to, že upíry se lidé nestávali nikoliv kvůli prokletí, ale ze zcela logicky vysvětlitelného důvodu, kvůli genetické poruše.

ZA BLEDOU TVÁŘ MŮŽE CHUDOKREVNOST

Zopakujme si ale hlavní znaky upíra: ke svému životu potřebuje lidskou krev, má strach ze světla, takže ven vychází pouze v noci, a nesnáší česnek. Přesně tyto příznaky ale provázejí i skutečně existující nemoc, tzv.

erytropoetickou protoporfyrii (EPP). Francouzsko-americký vědecký tým přitom nedávno identifikoval genetickou mutaci, která tuto chorobu vyvolává. „Osoby postižené erytropoetickou protoporfyrií trpí chronickou anemií (chudokrevností), která způsobuje, že jsou velmi bledé a velmi unavené,“ uvádí Barry Paw, jeden z hlavních autorů studie.

Barvu krvi dodává vazba mezi železem a tzv. hemem. A právě hem se lidem s nemocí v těle nevytváří.

NEVYCHÁZET PŘES DEN VEN A UŽÍVAT KREV

Nemocní jsou také velmi citliví na světlo. Sice se, jako upíři, při kontaktu se slunečními paprsky nezmění v hromádku popela, ale i pod zataženým nebem je slunečního ultrafialového záření dost na to, aby se jim na pokožce ihned začaly dělat puchýře a znetvořilo jim to nos a ušní boltce.

A jaká jsou tedy lékařská doporučení pro ty, kdo erytropoetickou protoporfyrií trpí? Aby se omezily příznaky choroby, je důležité nevycházet přes den ven a podstupovat pravidelné transfuze krve. Jestliže tedy kdysi dávno osoby trpící touto nemocí pily zvířecí krev a ven vycházely pouze v noci, je pravděpodobné, že to vznik a rozvoj právě zmíněných upírských příběhů jen podporovalo.

A CO ČESNEK?

Dokonce i známý mýtus, že upíry zabíjí česnek, je založen na reálném podkladu.  Česnek totiž příznaky erytropoetické protoporfyrie podporuje. Rozpouští totiž v organismu krevní barvivo a brání jeho opětovnému tvoření. Nemocný s touto diagnózou by se tedy měl česneku rozhodně vyhýbat.

Česnek rozpouští totiž v organismu krevní barvivo a brání jeho opětovnému tvoření.
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Štítky:
reklama
Související články
od Mirek Brát 11.8.2022 1.5tis
Občas by se mohlo zdát, že UFO má zájem především o velmoci a velké státy. Není to však pravda. I evropské ministáty typu Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, San Marina a Vatikánu jsou pro neidentifikovatelné létající objekty atraktivní vábničkou! Pozorování UFO na obloze nad evropskými ministáty můžeme dokladovat nejen konkrétními událostmi, ale i dobou, po kterou zde […]
od Mirek Brát 10.8.2022 2.1tis
V období let 1817-1819 došlo u pobřeží Gloucesteru ve Spojených státech k mnoha pozorováním velkého mořského hada. Dokonce se podařilo najít údajné mládě tohoto legendárního tvora. Zdálo se, že záhada mořských hadů je jen krůček od vyřešení… Mořský had v lokalitě Gloucesteru na pobřeží Atlantského oceánu byl poprvé pozorován již v sedmnáctém století. Sporadická hlášení o jeho výskytu se […]
od Dalibor Vrána 10.8.2022 2.5tis
Britský hasič Jim Templeton (1920–2011) pořídí 23. května 1964 v hrabství Cumbria na severozápadě Anglie snímek, který ho následně pronásleduje celý život… Hovoří o něm i krátce před smrtí pro televizi BBC: „Byla to normální odpolední procházka. Posadili jsme se do trávy a já řekl dcerce, že ji vyfotím v jejích nových šatech. Nikdy by […]
od Jan Kukrál 9.8.2022 1.4tis
Více než 60 pozorování velké kočkovité šelmy s černou srstí a žlutě žhnoucíma očima dalo v britském hrabství Cornwall vzniknout historkám o nadpřirozeném stvoření, které se plíží vřesovištěm Bodmin Moor. Prý ohrožuje lidi i zvěř a ze všeho nejvíc připomíná černého pantera. Roku 1995 na základě mnoha svědeckých výpovědí nařídí oficiální vyšetřování dokonce i britská […]
od Eva Soukupová 8.8.2022 3.3tis
Někdy během 20. století si rodina nejmenovaného majitele cirkusu, který právě zemřel na infarkt, nechá povolat exorcistu. Je totiž přesvědčena, že jeho smrt nebyla přirozená, nýbrž výsledkem kletby.     V pozůstalosti mrtvého je totiž nalezen svazek několik let starých pohlednic s nápisem „Šťastný den úmrtí“ a datem, kdy muž skutečně skonal. Slavný britský exorcista […]