13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Úporný boj tajuplných Mayů se suchem
Úporný boj tajuplných Mayů se suchem
od 29.11.2021
1.9tis
V době svého největšího rozkvětu je hustota osídlení ve městech až 800 obyvatel na kilometr čtvereční. Foto: Cloudbound / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated-with-disclaimers
188
SDÍLENÍ
1.9tis
ZOBRAZENÍ

Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše.

V době svého největšího rozkvětu je hustota osídlení ve městech až 800 obyvatel na kilometr čtvereční. Foto: Cloudbound / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated-with-disclaimers Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil. Foto: Halavar / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 6000 př. n. l. Foto: Poco a poco / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici. Pozdní zvýšená závislost na kukuřici mohla přispět k pádu civilizace. Foto: Downtowngal / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální. Foto: Pikiwikisrael / Creative Commons / CC-BY-2.5

Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní Guatemale, Belize, severozápadním Hondurasu a dalších států.

Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil. Foto: Halavar / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil. Foto: Halavar / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Mohli si za to sami

Podle Toma Severa z NASA si stejně jako jiné kultury mohli Mayové za svůj zánik sami. Vykáceli totiž lesní porost, čímž poničili krajinu, což umocnilo působení klimatické změny, jež se projevila v podobě sucha.

Velká mayská města přitom byla závislá na zadržené dešťové vodě. Odlesnění zapříčinilo zvýšení průměrných teplot o 3 až 5 stupňů a srážky poklesly přibližně o 20 až 30 %.

O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 6000 př. n. l. Foto: Poco a poco / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 6000 př. n. l. Foto: Poco a poco / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Sucho trvalo až do 11. století, postihlo především území jižních nížin, v jejichž oblasti se roztroušené skupinky Mayů věnovaly pěstování kukuřice. Vědci z jeho týmu udělali pokus s odlesněním a nestačili se divit. „Bylo to šokující.

Úplné odlesnění způsobilo zvýšení průměrných teplot o tři až pět stupňů a pokles množství srážek o 20 až 30 procent,“ popisuje Sever děsivý výsledek pokusu.

Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici. Pozdní zvýšená závislost na kukuřici mohla přispět k pádu civilizace. Foto: Downtowngal / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici. Pozdní zvýšená závislost na kukuřici mohla přispět k pádu civilizace. Foto: Downtowngal / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zánik jako spása

Do začátku 10. století většina mayských měst zanikla. Vyspělá civilizace se zhroutila a zbyly po ní jen ruiny, v některým místech se sice ještě nějaká poslední města udržela, ale ani ta se nakonec neubránila nájezdům Toltéků.

Podle badatelů je nepravděpodobné, aby sucho bylo jediným důvodem k zániku celé civilizace, rozhodně ale šlo o jeden z rozhodujících faktorů.

V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální. Foto: Pikiwikisrael / Creative Commons / CC-BY-2.5
V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální. Foto: Pikiwikisrael / Creative Commons / CC-BY-2.5

Mayové zřejmě mohli svému pádu zabránit, kdyby svůj život novým vlivům přizpůsobili.

Lokalita:
Související články
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
od 31.10.2026 3.5tis
Města čítající až tři tisíce domů, ve kterých žije na 20 000 obyvatel. Že to není nic podivného? V neolitické Evropě ano. Kultura, která strčí do kapsy i pozdější mnohem slavnější Sumer, spálí vlastní domy a pomalu se rozplyne jak pára nad starověkým hrncem. Proč? V 80. letech 19. století se stane nevídaná věc: V severovýchodním Rumunsku objeví tamní etno
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz