Jestli někdy pojedete do Rakouska, tak se můžete cestou zastavit v St. Thomas am Blasenstein v Horních Rakousích, kde mají vskutku kuriozitu – „usušeného“ faráře.

Symbolem obce je 723 metrů vysoký kostel Buckelwehluckn. Na první pohled lze spatřit dva gigantické žulové bloky, jež se o sebe opírají a které tak vytvářejí úzkou štěrbinu.

V prehistorických dobách byl kultovní kámen pokládán za magický a byl hojně navštěvován poutníky.

Poklad se ukrývá pod kostelem

Myšleným pokladem St. Thomasu je přirozeně mumifikované tělo augustiána Franze Xaviera Sydlera de Roseneg (1709-1746). Cesta z kostela k jeho hrobce vede křížovou chodbou.

Hrobka je to poměrně skromná – ve výklenku zdi je uložena dřevěná rakev s tělem, která je opatřena skleněnou vitrínou. Po vhození eur do malé krabičky se na pár minut rozsvítí světlo. Pohled, jenž se naskytne, způsobuje, že vám po zádech přeběhne mráz.

Mrtvolný pohled

Návštěvníkům pohled oplatí lidská hlava v rozkladu kolem očí a úst, docela dobře zachovalé jsou paže, jež leží zkřížené na hrudi, ruce, krk a zuby jsou rovněž v dobrém stavu. Na postavě jsou patrné ještě zbytky oděvu.

Údajně farář skonal po epilepsii, a proto je považován za ochránce proti této spontánně se vyskytující se chorobě. Ve farní kronice je však zaznamenáno něco skutečně podivného.

O čem píší staré texty?

V kronice se píše, že tělo bylo pohřbeno celkem rychle, přesněji jeden den po smrti. V 19. století měl být hrob vyčištěn, jakým však bylo překvapením, když bylo tělo nalezeno nerozložené. Tehdy začal mezi lidmi kolovat příběh o zázraku. Věda si prozatím s tímto fenoménem neví rady.