21. května 1953: Pád neznámého objektu u letiště Kingman v Arizoně doprovází spekulace o zřícení mimozemské lodi.
Domů     Neobjasněné události
V temnotách prý číhá zlomyslný skřet škrtič: Lze tomu věřit?
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 19.4.2018
6.4tis
210
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Večerní cestu domů se rozhodnete zkrátit cestou přes les. V tom ucítíte podivnou tíhu na ramenou a do krku se vám zaryjí pracky s dlouhými drápy. Čím více se snažíte tvora ze svých zad setřást, tím jeho síla narůstá.

Právě na vás zaútočil tajemný hockauf. Skřet, který si živí lidským strachem a jeho oběti jsou odsouzeny na smrt…

Legendy o tajemném přízraku se vyskytují především v německém pohraničí. Jeho domovinou jsou potemnělé lesy, kde trpělivě čeká na budoucí oběti. Těmi se zpravidla stávají osamělí chodci, kteří zabloudili do odlehlých míst, nebo se lesem ubírají ke svému stavení.

Škrtič svým obětem z výšky skočí na záda a pevně se jich drží. Zbloudilé nešťastníky pak k smrti vyděsí a uškrtí nebo alespoň vážně poraní. Dokonce prý mohou člověka při urputném boji celého rozsápat.

Dívka, která setkání se zabijáckým skřetem přežila, na místě přichází o rozum a on několik dní později umírá. Nikdo se tak nedozví, co se v přítmí krušnohorského lesa vlastně odehrálo. Odkud přichází krvelačný hockauf? Je to démon z jiného světa, nebo jen ztělesnění prvotního lidského strachu ze samoty?

Hockauf je démonická lesní bytost, která během dne přežívá v temných zákoutích, šerých roklích, jeskyních, v dutinách stromů či podzemních doupatech. Jakmile slunce zmizí za obzorem, vyšplhá do korun stromů a čeká, až se v jeho blízkosti ocitne potenciální oběť.

Na Mikulovsku v severních Čechách se těmto útočníkům říká kožíškoví mužíčci, nejsou však zdaleka tak vlídní jako jejich pojmenování. „Osamělým chodcům skákali na záda, dusili je, a tak je třeba také chápat jejich název kožíškoví mužíčci, totiž zachycující se v kožichu,“ vysvětluje český spisovatel Martin Stejskal (*1944).

Jméno hockauf zase pochází s německého „hockauferln“, tedy „hop na záda“, což přesně vystihuje jeho přirozené chování.

Jeho podoba je neznámá. Zejména proto, že žádný z nešťastníků, kteří se se skřetem potkávají, nedostanou šanci ho spatřit. V horším případě už ani nemohou o svém zážitku promluvit. Odkud lesní démon přichází a proč je tak nebezpečný?

Mnozí se domnívají, že jde o tvora, který pochází z jiného světa. Martin Stejskal upozorňuje, že by ve skutečnosti mohl být jen personifikací (zosobněním) strachu ze samoty, který zřejmě prožívali mnozí osamocení cestovatelé.

Na samotné poutníky v lese možná čekají démonické bytosti!

Škrtiče si oběti zpravidla všimnou až ve chvíli, kdy jim přistane na zádech a to už bývá pozdě. Začne je totiž rdousit svými prackami. Říká se, že čím více budete s útočníkem bojovat a propadat při tom panice, tím více poroste jeho zběsilost a síla.

Proč napadá osamělé chodce, když jejich mrtvých těl se pak ani nedotkne? Kdo ví. Možná jako u většiny monster jen pro zvrácenou zálibu v páchání zla, možná také proto, že lidský strach má údajně být jeho chlebem.

Naopak na Českolipsku se říká, že jsou mužíčci poměrně neškodní. Nic netušícímu dřevaři, který se hladový a unavený vracel domů, či ženě sbírající léčivky a klestí do kamen prý mnohokrát skočí na záda, ale po chvíli se sám pustí a jde dál vlastní cestou.

Život ohrožuje až v okamžiku, kdy se jej člověk pokusí v úleku setřást. A to pravděpodobně udělá každý.

Na hockaufa vzpomíná množství německých pověstí. Jedna z nich vypráví o skupince dívek, kterou škrtič překvapil v těsné blízkosti zříceniny hradu Hasištejn na Chomutovsku. Dívky se s pochodněmi v rukách vydávají podzemní chodbou ke zřícenině. Už mají kus cesty za sebou, když se ještě naposledy chtějí ohlédnout k východu.

Najednou si uvědomují, že jedna ze skupiny chybí. Kamarádky se tedy vrací, aby děvče našly. Spatřují ji sedět schoulenou na cestě ve zbědovaném stavu. Přes opakující se dotazy, co se přihodilo, se jim nedostalo žádné odpovědi.

Dívka zcela přišla o rozum. Nakonec ji doprovází domů, kde zjišťují, že na jejích zádech jsou zřetelně viditelné otisky zvířecích tlap nebo pracek. Po třech dnech ve velkých bolestech zemřela. Co se nebohé dívce přihodilo?

To se nikdo nestihl dozvědět. Noční chodci by si proto měli dávat pozor zejména v oblasti Šumavy a Krušných hor.

Strašlivý škrtič prý řádil v okolí Hasištejna.
Foto: Youtube (THE X-FILES Score), http://www.tokkoro.com, Wikimedia Commons,
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 19.5.2022 982
Psal se rok 2013 a tehdy jedenadvacetiletá studentka Elisa Lam byla prohlášená za nezvěstnou. Brzy po nahlášení se její tělo objevilo ve střešní nádrži na vodu v Los Angeles. Jak se tam dostalo? Tělo objevil pracovník údržby v hotelu Cecil poté, co se vypravil nádrž zkontrolovat pro časté stížnosti na divnou chuť vody a její […]
od Pavel Polcar 18.5.2022 1.3tis
Příběh popsala jistá žena z New Yorku v USA známá pouze jako Allyson. Když se ráno připravovala do práce, zjistila, že jí v kabelce chybí peněženka, což bylo zvláštní, byla si jistá, že večer byla ještě na svém místě. Allyson a její manžel mají v bytě umístěné kamery, jelikož se k nim již několikrát někdo […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 2.8tis
Statistika říká, že pád ze třetího patra domu přežije jen polovina lidí. Z desátého patra téměř nikdo. A ze 47. patra mrakodrapu? To přežije patrně jedině Alcides Moreno (*1970), bývalý umývač oken na výškových budovách! 7. prosince 2007 se spolu se svým mladším bratrem Edgarem vydává do práce, čeká je zakázka na Solow Tower, mrakodrapu […]
od Jan Kukrál 17.5.2022 1.8tis
Je 29. května 1953 a novozélandský horolezec Edmund Hillary (1919–2008) pokládá jako první člověk v historii nohu na absolutní vrchol Mount Everestu. V doprovodu Šerpy Tenzinga Norgaye (1914–1986) dokazuje do té doby nemožné, oba se stávají světově známými celebritami. Není jim ale výjimečné prvenství přisouzeno neprávem? V roce 1924 chtějí masivní horu pokořit dva angličtí […]
od Eva Soukupová 16.5.2022 1.5tis
Manévry záhadných světel doprovázené přistáním obrovského létajícího kotouče nedaleko německého Frankfurtu pozorovala početná skupina svědků včetně šesti policistů. Přistání je doprovázeno poruchami rádiových a televizních signálů a událost potvrzují na svém radaru pracovníci blízké vojenské základny.     Za chladné jarní noci v pátek 12. března roku 1982 se v Messelu u Darmstadtu jen pár […]