Pobřeží tropického panamského ráje halí smutek. Zemřel zbožňovaný hrdina Anglie, statečný pirát, voják a mořeplavec, sir Francis Drake. Rakev s tělem se odevzdává hlubinám oceánu a bubeník rozezvučuje Drakeův oblíbený buben.

Všichni vědí, že znovu už ho nikdy nikdo neuslyší. Možná se však pletou…

Buben se totiž prý později několikrát sám od sebe rozezní. Může za to Drakeův duch? Slavný buben se sirem Francisem Drakem (1540–1596) obeplul celý svět a prošel mnoha bitvami. Admirál ho u sebe má do poslední chvíle.

Drake umírá na úplavici, tehdy velmi rozšířenou tropickou nemoc. Trpí ukrutnými bolestmi, obklopen svými muži se svíjí v agonii a horečnatě chrlí slova. Mezi nimi údajně zaznívá i finální rozkaz posádce.

Chce, ať buben převezou zpět do Anglie a vrátí ho do opatrovnictví jeho rodině. A než pirátovo srdce přestane bít navždy, pronáší tajemnou větu: „Až nastane největší krize, zabubnujte na něj.“ Co přesně měl na mysli?

Věřil, že se vrátí ze záhrobí na pomoc? Nebo šlo jen o bolestné blouznění?

Legenda ožívá

Buben zdobí erb Drakeova rodu a spolu s mečem a Biblí tohoto oddaného služebníka královny Alžběty I. (1533–1603) se vrací do rodné vlasti. Anglický básník Charles Fitzgeoffrey (1576–1638) píše na Drakeovu počest báseň, v níž naříká nad jeho skonem a přirovnává ho k hvězdě, která bude navždy zářit na obloze a děsit nepřátele Anglie.

Podle Fitzgeoffreyových slov to mimo jiné znamená i to, že Drake, protivníky přezdívaný „Drak“, je připraven znovu bránit svoji zem. Spojí se tyto verše s Drakeovou zmínkou o bubnu a dají život legendě o jeho návratu?

Buben později vystaví v sídle Drakeovy rodiny, v Buckland Abbey poblíž Plymouthu v Jihozápadní Anglii, a několik let je kolem něj klid. Roku 1620 se však prý sám od sebe rozeznívá. Tehdy z plymouthského přístavu vyplouvá loď Mayflower, na jejíž palubě směřují britští puritáni do Ameriky, kde chtějí začít nový život.

Podruhé prý zní v roce 1805 před památnou bitvou u Trafalgaru, v níž britské námořnictvo pod vedením admirála Horatia Nelsona (1758–1805) poráží spojené loďstvo Francie a Španělska. Nelsona, který v bitvě zemřel, navíc Britové považovali za nové vtělení Francise Drakea.

Těžké chvíle 20. století

Potřetí se má Drakeův buben rozeznít roku 1815, kdy se Plymouth stává na 10 dní místem pobytu nejslavnějšího vězně té doby – francouzského císaře Napoleona Banaparta (1769–1821)! Pověst o bubnu roku 1895 dál popularizuje anglický básník sir Henry Newbolt (1862–1938) ve vlastenecky laděné básni.

Zlověstné dunění bubnu se údajně znovu ozývá roku 1914 jihozápadní Anglií, v předvečer 1. světové války. V roce 1918 ho mají slyšet i vojáci z britské vlajkové lodi Royal Oak, když se jim vzdává německá flotila.

Dosud poslední zmínka o činnosti bubnu pochází z období 2. světové války, kdy jeho plátno rezonuje při evakuaci spojeneckých vojsk z francouzského města Dunkirk během června 1940. V září téhož roku jeho zvuk hlásí i dvojice armádních důstojníků na pobřeží britského Hampshiru.

Mohli si všichni dunění bubnu splést s úplně jiným zvukem? A jak to, že sám Drake se ještě nikde nezjevil? Nebo nejvyšší nouze pro Anglii dosud nenastala?