O existenci tajných chodeb pod Dunajem, v blízkosti Bratislavského hradu, existuje řada zajímavých indicií v historii i nedávné minulosti. Podle některých badatelů tyto chodby vedly nejen na území rakouského města Hainburku a tamního hradního areálu Heimenburk, ale jedna z větví podzemního systému měla dosahovat až do Vídně. Co víme o údajném tajném spojení Bratislavského hradu s hlavním městem Rakouska?

Podzemní chodby u Bratislavského hradu nejsou jen zajímavou zprávou z dávnější historie slovenské metropole. V osmdesátých letech 20. století se našly při rekonstrukci tunelu pro tramvajový provoz chodby vedoucí od Bratislavského hradu směrem k vodám Dunaje.

Tato chodba zároveň klesala pod hladinu říčního veletoku. Těsně před vstupem pod úroveň hladiny Dunaje byla však chodba ukončená závalem.

Vrah Evan de Paess

První zmínky o tajné chodbě pod Dunajem se však objevují již v 16. století. Jsou spojené s francouzským aristokratickým párem: Evanem de Paess s manželkou Monou.

Nebylo to asi ideální manželství, protože během procházky u Dunaje v srpnu roku 1565 Evan nebohou Monu uškrtil. Její tělo odtáhl právě do podzemních chodeb pod Dunajem. Evan de Paess se vrátil do Francie sám, což vyvolalo podezření úředníků královské kanceláře.

Ti vyslali do Bratislavy malý pátrací tým. Tělo šlechtičny bylo hledáno i v podzemí. Jediným výsledkem pátrání bylo, že se počet pohřešovaných rozšířil i o členy pátracího týmu. Ti se totiž z bratislavského podzemí už nikdy nevrátili… Hledání Mony i zmizení členů pátracího týmu má být údajně doložitelné listinami ve francouzských archivech.

Chodba nebo vodovod?

I konzervativně ladění historikové potvrzují, že z Bratislavského hradu podzemní chodba k Dunaji opravdu vedla. Nemělo se však jednat například o únikovou štolu, ale o záležitost mnohem prozaičtější: vodovod.

Ten nechal v 18. století postavit jistý Wolfgang von Kempelen, aby dodával do královské rezidence vodu.

Voda se jím pumpovala od hladiny Dunaje až do výšky osmdesáti metrů do sklepení po hradním nádvořím. Odborníci na geologii jsou k existenci tajné chodby pod Dunajem skeptičtí vzhledem k nestabilnímu podloží v této lokalitě.

Navíc upozorňují na fakt, že v 15. století, kdy měl celý podzemní systém vzniknout, by ražení takového utajeného komplexu bylo značně obtížné i z technického hlediska.

Kauza Alfréda Piffla

S tématem tajných chodeb pod Dunajem byl ve 20. století možná spojený Alfréd Piffl (1907-1972) český architekt a znalec umění. V záchraně uměleckých památek  se angažoval již v období těsně po druhé světové válce, kdy například v Ústí nad Labem zachránil před rozkradením sbírku uměleckých děl, které zůstaly na Ústecku po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí.

V roce 1957 byl Alfréd Piffl odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu k odnětí svobody v délce dva a půl roku. Podle jedné z verzí bylo obvinění založeno na tvrzení, že Piffl objevil tajnou chodbu vedoucí z Bratislavského hradu až do Rakouska. Tou se měl pokusit propašovat korunovační klenoty.

Epilog

Může se i zdát, že dosavadní neobjevení tajné chodby z Bratislavy do Vídně má i něco společného s lidskou pohodlností. Vždyť, komu by  se dnes chtělo putovat pěšky nějakými vlhkými chodbami pod hladinu Dunaje, když po vodě je to snazší.

Slovenská Bratislava a Vídeň jsou nejbližší hlavní města v Evropě. Spojují je i lodní linky rychlých katamaránů, které vyvinou rychlost až 60 kilometrů za hodinu. Za hodinku a čtvrt jste z Bratislavy ve Vídni. Pravda, o nějakém utajení si můžete nechat jen zdát.