Přestože je již v důchodovém věku, pracuje americký teoretický fyzik a univerzitní profesor z Connecticutu Ron Mallet na způsobu, jak se znovu setkat se svým zesnulým otcem. Podle něj existuje ke splnění takového snu jediná cesta – stroj času.

Malletův otec zemřel již ve svých třiatřiceti letech na infarkt, přičemž Ronovi bylo tou dobou pouhých deset let.

K rozhodnutí, že doslova zasvětí svůj život práci na stroji času, se tehdy ještě budoucí fyzik uchýlil hned rok na to, když se mu dostala do rukou kniha Stroj času, což je vědecko-fantastický román od H. G. Wellse (1866 – 1946) z roku 1895. Malý Mallet však brzy pochopil, že k sestrojení stroje času bude potřeba více, než pár součástek ze staré televize.

A proto se rozhodl stát se fyzikem a své vědění využít k cestování časem, kdy by mohl svého otce, vášnivého kuřáka, zachránit od smrti v mladém věku.

Protože byl Mallet veteránem z Vietnamu, dostalo se mu možnosti bezplatně vystudovat na Penn State University, čehož s chutí využil a v roce 1973 tu získal doktorát. Po celou dobu studia mu byl inspirací jeho vzor Albert Einstein (1879 – 1955).

„Einsteinova teorie říká, že čím blíž se k černé díře dostanete, tím víc se čas zpomalí, takže kdybych je studoval, mohl bych zjistit, jak by se mohl čas měnit. V Einsteinově teorii nejen hmota, ale i světlo může vytvářet gravitaci.

Pokud může gravitace ovlivnit čas, pak totéž je schopno i světlo.

Uvědomil jsem si, že čas, stejně jako prostor, lze zkroutit kolujícími světelnými paprsky,“ popsal Mallet svou úvahu, ze které vychází při své snaze o sestrojení stroje času. Přesto si je fyzik plně vědom všech komplikací, které jeho smělý plán narušují a ještě naruší.

Nadále však věří, že jednou bude možné i díky němu vycestovat do minulosti a že ji bude krom cestování samotného možné i ovlivňovat.

Sám vědec tvrdí, že by to mohlo spoustě lidí pomoci k tomu, aby se v minulosti napravili a stali se lepšími lidmi, jenže je otázkou, zda by tyto možnosti nepřinesly více škody než užitku.