Bývá nazývána osmým divem světa a pyšně se tyčí po boku pyramid coby největší symbol starověkého Egypta. Řeč je o slavné Sfinze z Gízy. Během desítek let výzkumů o ní egyptologové zjistili obrovskou spoustu informací. Nebo si to jen namlouvají?

Zdá se totiž, že tahle tvář s neprostupným výrazem si svá největší tajemství dál bedlivě střeží…

Velká sfinga v Gíze je největší nám známou sfingou starověku. 73 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké dílo vytesané z jediného kusu vápence je natolik dechberoucím architektonickým skvostem, že se dodnes spekuluje, jestli něco takového vůbec mohli vytvořit lidé.

Kolují teorie, že ve skutečnosti jsou autory mimozemšťané, případně nějaká dávno zapomenutá civilizace, které dosáhla pozoruhodného stupně technologického vývoje.

Mezi tlapami Sfingy je vztyčená téměř čtyřmetrová žulová stéla (starověký typ památníku umístěný na obětištích či náhrobcích – pozn. red.), skrze nějž ke všem příchozím promlouvá a říká:

„Stojím zde od počátku věků.“ Podle mýtů starověkých Egypťanů jde o období nazývané Zep Tepi. Zlatou éru, kdy mezi lidem běžně kráčeli bohové. To samozřejmě historici považují za pouhou legendu.

Jenže, nenahrávají takové příběhy spekulacím o tom, že možná kdysi v Egyptě skutečně přebývali návštěvníci z hvězd? Jsou oni odpovědí na množství nevyjasněných otázek, které kolem této fascinující starověké velmoci a jejích dovedností máme?

Skrytá tvář

Dlouhou dobu se mělo za to, že Sfinga byla v Gíze vytvořena někdy mezi lety 4000–3000 př. n. l. Ukazuje se ale, že její reálné stáří je mnohem větší hádankou, než si odborníci mysleli.

Všechny předpoklady staví na hlavu americký geolog Robert Schoch, který v 90. letech dochází k závěru, že majestátní výtvor nese stopy po vodní erozi způsobené dešti a záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly o mnoho tisíc let dříve!

Pokud se můžeme takto mýlit s odhadem jejího stáří, co další záhady, které ji obklopují? Dost možná ani nevíme, jak doopravdy původně vypadala. Jistě, každý vám poví, že sfinga má tělo lva a obličej člověka.

Jenže, ta v Gíze, údajně nesoucí rysy faraona Rachefa (asi 2500–2448 př. n. l.) původně lidskou tvář nejspíš neměla! To psí bůh Anubis, strážce říše mrtvých, měl takto shlížet na staroegyptský lid a dbát na klid jeho zesnulých.

Tomuto tvrzení nahrává zvláštní poloha těla domnělého ležícího lva, která zkrátka podobě odpočívajícího krále zvířat vůbec neodpovídá. Naopak při pohledu na ležícího psa (např. jezevčíka – pozn. red.) vám obraz sfingy na mysli vytane okamžitě.

Bůh z masa a kostí?

Dávní tvůrci vynaložili při vytváření sfingy obrovské úsilí. I proto se zdá zvláštní, že by při tesání finální podoby nebyli naprosto precizní a nevznikla tak dokonalá kopie lvího těla.

Byla tedy bájná Sfinga původně obřím psem, a její hlavu změnili až v průběhu let? Gíza je navíc nejznámější světovou nekropolí, městem mrtvých, jak bývají nazývaná monumentální pohřebiště dávnověku umístěná mimo tehdejší obývaná centra.

I proto by zde přítomnost Anubise dávala smysl. A je tu ještě jedna záhadná okolnost. V budově v těsném sousedství sfingy má být dle nápisu na ní pohřbena hodně neobvyklá osoba – staroegyptský bůh Osiris!

Odborníci tvrdí, že jde jen o symbolické označení, nikoliv zprávu o tom, že byli dávní bozi z masa a kostí. Nicméně se jedná o další polínko přiživující oheň zastánců teorie o tzv.

starověkých astronautech, tedy mimozemšťanech, kteří kdysi navštívili naši planetu a ovlivnili celou egyptskou kulturu. Mohla mít právě proto Sfinga původně podobu Anubise? Protože jen on je hoden strážit jiného boha?

Naplněná věštba?

Nový rozměr mystična Sfinze dodává americký věštec Edgar Cayce (1877–1945), který tvrdí, že se uvnitř ní nachází zakázaná knihovna, jíž nazývá Síň záznamů.

Má obsahovat veškeré ezoterické znalosti, a také kompletně zapsané dějiny světa, od počátku času. Odkazuje snad právě na ni i památník umístěný mezi tlapami Sfingy? Nebo se naopak spíš Cayce inspiroval jím?

V roce 1997 provádí v Gíze američtí historici Joe Jahoda a Joseph Schor seismologické pokusy. Ty odhalí, že pod Sfingou je dosud neznámý prostor, přesně tam, kde Cayce předpovídal!

 Vzhledem k tomu, že se tam nachází pravý úhel, je vyloučené, že by šlo o dílo přírody. Někdo to tedy vytvořil uměle. Ale kdo a z jakého důvodu? Bohužel, historici od egyptské vlády nikdy nedostanou povolení k důkladnému průzkumu.

Ví snad tamější úřady, jaká šokující a potenciálně nebezpečná tajemství se dole skrývají? Střeží je? Nebo to je až příliš dobrodružná představa vhodná spíše pro romány či filmy? Jisté je, že Velká sfinga v Gíze ještě neřekla poslední slovo…