Voynichův rukopis, tajemné dílo plné mystických kreseb a zašifrovaných textů, trápí hlavy vědců už desetiletí, konkrétně od roku 1912, kdy jej objevil majitel antikvariátu.

Nyní se však možná dočkáme rozluštění záhady, anglický výzkumník totiž nečekaně oznámil, že prolomil šifru rukopisu. Ostatní experti, kteří dílo léta podrobně studovali, mu však příliš nedůvěřují.

Jednotlivé části rukopisu jakoby spolu navzájem nijak nesouvisely. Obsáhlé dílo má 240 vyvedených ze zvířecí kůže.

A Gerardu Cheshirovi z Bristolské univerzity se ho prý podařilo rozluštit v průběhu dvou týdnů intenzivní práce, během které podle svých slov použil dostatek vynalézavosti a našel nový úhel pohledu na tajemné dílo.

Cheshire je přesvědčen, že zdánlivě nesmyslné texty odkazují na proto-románský jazyk, který byl ve středověku hojně používaný. Ovšem primárně v mluvené podobě jazyka.

Přestože je tento jazyk již dávno mrtvý, jeho odkaz přetrval a mnoho jeho pravidel se podle Cheshira přeneslo do několika dalších evropských jazyků.

Jazyk, kterým je rukopis napsán, dal podle výzkumníka vzniknout dnešní portugalštině, španělštině nebo italštině.

Abeceda tohoto zaniklého jazyka se skládá z nám známých a neznámých znaků, z nichž některé jsou téměř stejné jako znaky v latince. Jazyk nevyužívá zdvojené souhlásky, samohlásky však za sebe řadí často, a to některé i čtyři po sobě.

Podle Cheshira byla autorkou rukopisu dominikánská jeptiška a text obsahově odkazuje na španělskou náboženskou knihu z patnáctého století.

Doplňkem tohoto textu jsou pak nejrůznější recepty na bylinnou léčbu, terapeutické koupele a také poznatky získané pozorováním hvězd a souhvězdí. Rukopis také pojednává o rodičovství, početí a výchově dětí.

Náhlý objev překvapil řadu dalších akademiků, kteří jsou zatím vůči nové teorii skeptičtí. Gordon Rugg, který nad rukopisem strávil desítky hodin v průběhu několika let, silně pochybuje o tom, že by byl vyveden pouze v jednom jazyce.

Odporuje tomu podle něj například fakt, že slova v první polovině knihy jsou statisticky delší, než slova v druhé polovině, což při aplikování teorie, že je kniha napsána jedním jazykem, nedává smysl.

Podle Rugga je nejpravděpodobnější teorií to, že rukopis je pouze „středověkým hoaxem“, jehož obsah ve skutečnosti žádný smysl nedává. A tudíž ho ani není možné smysluplně rozluštit. I přes to však rukopis stále leží desítkám vědců v hlavách. Čeká na rozlousknutí možná neexistujícího a vymyšleného tajemství?