Pozornost poutá už při pohledu z dálky. Řeč je o čínské obci Jang-s‘, obklopené horami a rýžovými políčky. Oproti běžným vesničkám ji totiž z části tvoří výrazně menší domky.

Důvod je prostý, většina obyvatel jsou liliputi. Mezi vesničany kolují nejrůznější teorie, proč tomu tak je. „Může za to dávná kletba,“ myslí si někteří. Jiní zase zmiňují nemoc…

Jsou zpravidla jen o něco málo vyšší než průměrný stůl. Právě tak anglický spisovatel J. R. R. Tolkien (1892–1973) charakterizuje smyšlenou rasu hobitů. Úplně stejný popis sedí také na obyvatele vesničky Jang-s‘ v provincii Sečuan.

O obec by se jinak těžko kdo zajímal. Leží totiž v horách a žije v ní pouhých 80 lidí. Obývaná je ovšem trpaslíky. „Více než polovina tamější populace dosahuje velmi malého vzrůstu, konkrétně mezi 68 a 125 centimetry,“ dozvídáme se.

O anomálii se svět dozví v roce 1951 a od té doby nedá části vědců, lékařů a expertů spát. „Proč tomu tak je?“ ptají se svorně. Odpověď přitom ne a ne najít.

Experimenty Japonců?

Tým badatelů prochází vesničkou Jang-s‘ a zpovídá její obyvatele. „Japonci tu prý za války prováděli lékařské pokusy,“ zní odpověď několika z nich na otázku, jak si vysvětlují svou malou výšku.

Podle jiných dokonce Japonci provedli v oblasti několik útoků bojovým plynem. Pravda to ovšem není. Vojáci země vycházejícího slunce do této oblasti během 2. světové války nepronikli. Vědci se zprvu domnívají, že by tzv.

dwarfismus mohlo způsobovat něco v přírodě. Udělají proto řadu analýz místní půdy i vody, ale žádné odchylky od normálu nenaleznou. Sousední obce navíc malý vzrůst netrápí.

Sní černou želvu

„Jde o kletbu,“ míní někteří obyvatelé Jang-s‘. Tu si měli vysloužit za nesprávné pohřbení předků. „Jiní jako příčinu vidí záhadnou černou želvu, kterou místní údajně kdysi ulovili a snědli,“ upozorňuje publicista Marek Hadrbolec.

Ani jedna z teorií ovšem nezní příliš pravděpodobně. Podle lékařů má záhada jiné vysvětlení. Malou výšku měla způsobit neznámá nemoc, jež svého času postihla děti ve věku pěti až sedmi let. Těm se zastavil růst a objevily se u nich i další handicapy.

Problém je v tom, že není jasné, o jaké vzácné onemocnění by mělo jít. Vyšetření navíc u místních opět neobjeví nic mimořádného.

Neznámá „hobití“ rasa

Australští paleontologové si překvapeně prohlížejí nově nalezené kosterní pozůstatky. K jejich objevení dojde v roce 2003 na indonéském ostrově Flores. Ačkoli patří dospělým lidem nebo jejich příbuzným, jsou jen metr dlouhé.

Nález tak znovuoživí teorii, podle níž naši planetu obývala, respektive stále obývá neznámá rasa trpaslíků. Vysvětlovalo by to, proč se evropské mýty těmito jedinci doslova hemží. Nešlo o vybájené postavy, ale o reálná stvoření.

Že by to mohla být pravda, naznačují další nálezy, třeba objev liliputánské vesnice Makhunik v Íránu, nebo zkazky o půlčících Menehune na Havaji. Patří trpaslíci z Jang-s‘ k oné rase?

Těžko říci, proti hovoří fakt, že část obyvatel vesnice je normálního vzrůstu. Příčina místního dwarfismu tak zůstává nadále zahalena rouškou tajemství…