Na úbočí polských Krkonoš najdeme vikinský sloupový kostel zapsaný od roku 1979 na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví lidstva organizace UNESCO. Je to jediný kostel tohoto typu, který se nachází mimo území Norska.

Tajemství kostela Wang

Kostel Wang v polské Karpaczi pochází z 12. století. Neznamená to však, že by byl postaven vikingy přímo na místě, kde se nyní nachází. Přesto může být odrazovým můstkem k přemítání nad interakcí mezi vikingy a střední Evropou.

Archeologie a moderní historie objasňují totiž další a další záhady spojené s vikinským vlivem na bezprostřední okolí české kotliny.

Vraťme se však ještě ke zmíněnému kostelu Wang v Karpaczi, který je zdoben i typickými runovými ornamenty. Postaven byl skutečně v Norsku na počest svatého Olofa, což právě dokládá záznam runovým písmem u vchodu do kostela.

Svatostánek stál v Norsku až do roku 1841, kdy se jej obyvatelé okolní obce rozhodli prodat na otop. Utržené peníze chtěli použít na výstavbu nového zděného kostela.

Norský malíř Dahl ovšem inicioval akci, kdy byl kostel pečlivě rozebrán a nabídnut k prodeji jako ucelená stavba. Jednotlivé díly kostela byly pak přesunuty právě do lokality polských Krkonoš.

Cesta do Valhally

Kostel Wang tak nemá přímou souvislost s vikingy na polském území. To ale neznamená, že by vikingové ušetřili naše sousedy přítomnosti. Dokládají to moderní archeologické výzkumy realizované zejména při budování polské dálniční sítě v posledních letech.

Jedním z příkladů vikinské stopy v polské archeologii jsou tak nálezy při budování dálničního tahu na Varšavu, kdy byl objeven hrob vikinského velmože. S kosterními pozůstatky mladého muže byly nalezeny i ostatky i mladé ženy.

Jednalo se pravděpodobně o klasický vikinský pohřeb, kdy po smrti bojovníka byla jeho partnerka zardoušena, aby doprovodila svého pána do vikinského ráje – Valhally.

Vikingové v Čechách

Bílá místa záhad ohledně přítomnosti vikingů ve středoevropském prostoru se více a více vyplňují konkrétními historickými obrazy.

Jako reálný fakt je již přijímáno, že vraždu kněžny Ludmily Přemyslovny v roce 921 lze „připsat na účet“ nájemným vikinským vrahům. Mělo se jednat o dvojici vikingů se jmény Gommon a Tunna , kteří přicestovali do Čech z Kyjevské Rusi.