Visuté zahrady měly představovat jeden ze sedmi divů světa, který byl podle pověsti vybudován pro královnu Amytis na rozkaz krále Nebukadnesara II. (vláda 624 až 562 př. n. l.). Přestože se o tomto nádherném díle sepsal už nejeden text, faktem zůstává, že dodnes nemáme jediný stoprocentní důkaz o jeho skutečné existenci.
Zahrady jsou popsány jako 25 metrů vysoký pahorek ve tvaru půlkruhu, který byl obestavěn kolonádou se střechou plnou vzácných rostlin a stromků všemožných barev. Úchvatnou atmosféru místa dokresloval dlouhý umělý potůček zakončený vodopádem a revoluční zavlažovací systém založený na akvaduktu.
Chceme-li věřit popisům antických autorů, není o zdroje svědčící o existenci zahrady nouze. Třeba filozof Strabón popsal dílo následovně: ,,Zahrada byla tvořena čtvercem, držícím na klenbách spočívajících z kvádrů, postavených na sebe jako kostky.
Podstavce byly vyplněny hlínou, takže na nich mohly růst i největší stromy. Nejvyšší plošina měla stupňovité terasy a na nich byla spirálová čerpadla, která čerpala vodu z Eufratu“. Ale co jiné důkazy?
Nejsou. Po zahradě nebyla nalezena jediná stopa a někteří odborníci jsou přesvědčeni, že stavba nikdy neexistovala.
Jiní jsou ovšem přesvědčeni o opaku. Třeba taková Dr. Stephanie Dalley z Oxfordu, která se tímto divem světa zabývá již delší dobu tvrdí, že na základě prozkoumání všech dostupných dobových materiálů lze existenci zahrad potvrdit.
Jistý rozpor ovšem nalézá v tom, kdo a kde nechal zahrady postavit. Podle ní nestojí za stavbou Nebukadnesara II. ani jeho manželka, nýbrž asyrský král Sennacherib a to ne přímo v Babyloně, ale asi 450 kilometrů od něj ve městě Ninive.
Visuté zahrady Semiramidiny jsou dodnes jednou velkou záhadou. Skutečně existovaly? A pokud ano, kdo a kde je nechal postavit? Skrývají se pod vrstvou hlíny dodnes nějaké pozůstatky tohoto úchvatného díla?
A pokud ano, naleznou je archeologové někdy? To ukáže až čas.
